Zlepšovaní poměrů, jež vedlo ke zmenšování úmrtnosti, nejevilo se v Čechách ve visech věkových třídách měrou stejnou. Řekli jsme shora, že až asi po r. 1890 máme pomalé klesání úmrtnosti. Tento přehled nám ukazuje, že nemá na něm podílu z počátku vůbec žádného a později jen slabý úmrtnost osob nedospělých. Teprve od roku 1890 nastává tu radikální obrat, úmrtnost klesá měrou neobyčejnou a celkové umenšování počtu úmrtí jest způsobeno v prvé řadě neobyčejným zlepšením podmínek, za nichž vyrůstají nové generace. Ale tím právě dostáváme do rukou jen novou zbraň proti theorii, již tu potíráme, Její hlavní předpoklad byl ten, že v rodinách zůstávalo více dětí a rodiče pak začali omezovati svoji plodnost, aby počet členů v jejich rodinách nevzrůstal nad možnost i e wživíti. Zatím vidíme tu docela něco jiného. Úmrtnost dětská začíná klesatí, až když ubývá plodností, takže mnohem větším právem můžeme naproti tomu postaviti theorii, že silné zmenšení úmrtnosti není příčinou, nýbrž naopak následkem poklesu plodnosti a vyložili si pak zjev ten tak, že rodiče věnují nyní mnohem více oéče zdraví svých dětí dosavadních, kdvž zmenšuje se u nich přání po dětech nových, V tom ohledu jest velice výmluvné pozorování úmrtnosti dětské v užším slova smyslu (do' 5 let) a úmrtnosti kojenců (do 1 roku). Sestavím tu opětně data pro tyto nejmladší ročníky a porovnám jejich vývoj nikoli s celkovým vzrůstem obyvatelstva, nýbrž se vzrůstem narozených v každém jednotlivém období. Úmrtnost dětská a zvláště kojenecká se totiž stanoví poměrem ku počtu narozených přibližně nejsprávněji.

Absolutní čísla, udávající počet zemřelých dětí, jež slouží nám za základ, jsou tato:

Z nich Dak následuÍR takovýto jejich vzrůst, pří čemž znovu tu uvedu pohyb číslice natalitní:

čilí difference obnášejí: