V těchto číslech jest celá theorie vyvrácena naprosto. Rychlé klesání plodnosti začíná v druhé polovině let osmdesátých. Úmrtnost kojenecká však zůstává v celku nezměněna, jen nepatrně kolísajíc, až do polovice let devadesátých, tedy o 10 roků později. Teprve asi od r. 1895 začíná v Čechách rychlý pokles úmrtnosti kojenců, jemuž po 2 pětiletí již předcházelo omezování plodností. Podobného něco vidíme u dětí ve stáří od 1 do 5 roků, jen s tím rozdílem, že rychlé ubývání případů .smrti začíná tu o 5 roků dříve než u kojenců; mimochodem řečeno, stojí zároveň za povšimnutí, že silné omezení úmrtnosti v nejútlejším věku má docela pochopitelný následek, že později neubývá jí jíž takovou měrou ve věku vyšším. Při tom se nesmíme snad nechati mýlíti tím, že v prvých 4 obdobích přírost zemřelých dětí ve stáří od 1—5 let stál za přírostem porodů. Způsobeno to jest patrně tím, že v letech šedesátých byla úmrtnost u dětí v tomto stáří příliš veliká, takže počátkem let 70týoh nastalo nápadné zlepšení, jež však v pozdější době doznalo seslabení velmi podstatného.

Omezování a seslabování úmrtností v Čechách nezačalo tudíž u dětí, nýbrž ve věku dospělém a na prahu věku stařeckého. Podrobné prostudování příslušného materiálu přinese nám jistě zajímavé poznatky, zvláště když budeme moci použiti dat z doby ještě starší. Ale již na základě toho, co teď máme před sebou, můžeme asi říci, že v letech šedesátých, sedmdesátých, kdy v celku začala úmrtnost klesati, projevoval se tento obrat nejprve ve věku přibližně od 40 do 70 let. Jako důsledek toho vidíme, že počet starců značně roste na účet ostatních tříd věkových, a poněvadž v tomto věku lze úmrtnost omeziti již jen měrou maíou, zaujímají mezi zemřelými v Čechách osoby starší 60 let procento stále větší; v letech 60tých bylo mezi mrtvými 2L1% osob více než 601etých, v pětiletí 1901—1905 již 31'3%. Mimochodem řečeno, tento vývoj vrhá nám světlo zároveň na poměry francouzské; co se děje na př. nyní v Čechách, dálo se tam mnohem dříve, pří nedostatečném dorostu museli starci nabývati tím větší převahy a vyšší úmrtnost francouzská, nad niž se mnozí lidé pozastavují, jeví se nám jako zjev docela přirozený. V době o něco pozdější toto ubývání úmrtnosti, jak se domnívám, přenáší se i na ročníky mladší nacházející se v plném věku produktivním a pro reprodukci obyvatelstva rozhodujícím a snad dokonce největší pokles úmrtností v této skupině obyvatelstva připadá náhodou do doby, kdy začíná rychle klesati počet porodů, zatím co bychom čekali ovšem pravý opak toho. Nějaký důraz však klásti na to nechci, naše úmrtnost a její vývoj jsou dosud příliš nevyjasněny, než aby se mohlv činiti závěry bezpečné.

Tolik lze pro otázku, kterou jsme si položili, vytěžíti z materiálu českého. Nelze pochybovatí o tom, že к týmž výsledkům dospějeme i v jiných zemích. V Sasku na př. začíná poměrný počet porodů rychle klesati od konce let 70tých resp. zvlášť silně od začátku let osmdesátých, ale úmrtnost kojenecká zůstává stejná až do první polovice let devadesátých minulého století, a teprve asi od r. 1895 rychle se zmenšuje. V Anglii roste dokonce úmrtnost kojenců až do konce století a teprve v nejnovější době nastává obrat, ač porodů tam poměrně ubývá jíž po více než tři desetiletí. А к podobným zkušenostem do-