devaterou smrtí zemřeš!" Vyhnané dívce se praví: „Zpakuj krásného oděvu a drahejchperlíc h!" — Škrhola nebo rychtář z Kozlovic řekl by docela nestrojeně: „Na pár šálků černýho kafe" nebo „černý kávy" a „na svý kolena", tak že jest jistá úmyslnost, kterou loutkář činí řeč vyšších osob zvláštnější.

Ačkoli mluva starých českých loutkářů jest valně znesvářena, přec zaslechneme leckdy výrazy, které v ústech nevzdělaného komedianta překvapí neobyčejně. Některé takové výrazy jsou originálem lidovým, jiné jsou však ohlasem četby.

U loutkářů, kteří mají četné staré rukopisy, možno bezpečně určo-vati, co se jim zalíbilo v knihách tak, že to přejali.

Praví-li rytíř princezně, že jest „k r a s o r o s 11 á" a že má tvář „milolibou", jest to nepochybně přejato.z „Kytky" od Klicpery; dí-li, že má „s ně dobi e d é" čelo jest to rovněž z Klicperovy hry „Blaník"; „Granátové pysky" jsou z rytířské činohry „Wilfink Štubenberský", kterou podle Kalehberka zčeštil Štěpánek; „r ů ž n ě-skvělá prsa" jsou z Klicperova „Loketského zvonu".

Slyšíme-li na loutkovém divadle o dívce, že „deniční záře z očí jí vysvítá", jest to z „Loketského zvonu"; „děvče stvořené na důkaz krásné velemocnosti stvořitelovy" jest vzato z „Wilfinka Štubenberského"; z téhož pramene pro loutkáře j est „o krasa ženského pohlaví a koruna člověčenství"; švitoří-'li dívka sladce „jakoby každým slovem sedm oulů podával a", jest to z „Kytky",

Prostudoval jsem dvacet starých rukopisů loutkářské dynastie Maiznerovy, jichž seznam uvádím v pořadu abecedním a zároveň s číslicí, která v studii této jest mi zkratkou za každou hru. Hry, jichž spisovatele jsem zjistil, označil jsem ještě zkratkami: Kl. = Klic-pera; Št, — Štěpánek; J, = Jedlička; hry obsažené u Matěje Kopeckého označeny K.

Při hrách s několika názvy jest odkázáno к hlavnímu:

— ÍAdorant a Izidoro — viz Marcelino a Boronelí.)

1. Kl. Blaník.

2. — Čarodějník Barnarabáš neboli Zavinšovaná princezna Irenie.

— (Černodolský mlýn — viz Rudolf z Felseku.)

3. Št. Ďáblův mleyn na vídeňské hoře.

— (Dobytí obydlí knížete Pluta — viz Herkules.)

4. K. Faust.

5. К. Herkules neboli Dobytí obydlí knížete Pluta.

— (Historie Michlovo viz Rychtář z Kozlovic.)

6. K. Historie o dvou loupežníkách neboli Kurando a Špádoilíno.

7. •— Historie o králi Asperusovi neboli O tom pyšným a vysoko-

myslným Kámanovi.

8. K. Hrad Schlakenwaldský neboli Loupežník Belíngardo.

(Hrad v Krkonoších -— viz Jedovatá kytka.)

9. Kl. Jedovatá kytka nebolí Hrad v Krkonoších.

10. — Jiří z Poděbrad. ■

11. — Kníže Alexandr neboli Vývoda z Pavie.

12. — Kníže Maximilian.

— (Kurando a Špádolino viz Historie o dvou /loupežníkách.)