známy jen dřívější: ze XII. roč. Slov, Přehledu (1910) 153, 343 a z XIII. roč. (1911) 151, 341.

Než také jinde jsou české práce opomenuty. Tak neuvedena Erbenova Mapa slov, světa z r, 1868. V oddíle ruském chybí Cintula, Národnostní poměry uherských Rusínů podle sčítaní z r, 1900 (Ze-měv. Sbor. X., 1904, 193); v oddíle bulharském téhož stať (tamže Xl., 269) a Faitovy články Vývoj bulh. osad v Bessarabií (Zeměv. Sbor. VI., 1900, 33) a Obyvatelstvo bulh. dle trojího prvního sčítání (t. I., 142); v oddíle slovinském schází Černý: Slov.-něm. hranice v Štýrsku (Slov. Přehled VIII., 217), mapka Pravdova (t. II„ 29, 250), Lepařův článek Slovinci v Korutanech, Štýrsku a Kraňsku dle sčítání z r. 1890 (Zeměv. Sbor. V., 1899, 215), rovněž mapka od Trinka Italští Slovinci (Slov. Přehled I,, 225) a jeho stať o témž předměte (t. VIII. 271) a přehledný článek Chodounského Slovinci (t. V., 349). Nejvíce mezer je v oddíle českém. Doplňujeme: důležité české kritiky prací Rauchbergových v Nové Čes. Revui П., č, 3. (dra. Krejčího), v Pokrokové Revui (Hubková) (I, 1905, 17), v Nár. Věst. Čsl. I., 1906 (Živanského). Z prací Hubkových lze uvésti ještě Soukronié sčítání lidu z r. 1900 (Praha 1906). К poměrům moravským nutno uvésti Boháčovy práce Vývoj jazykových menšin a ostrovů na Moravě \ posledním desítiletí (1890—1900) (Nár. Věst. Čsl. II. 1907, 81 sl.) a Vývoj jazykové hranice na Moravě L, II. (Zprávy reálky v Uh. Brodě

1907, 1908), Vývoj Čechů a Němců na Moravě (Č- M. M, 1908, 113 sl., 270 sl., 366 sl.), К otázkám menšinovým Šubrt a Vltavský, Čechové na Žatecku (Žatec 1902), Šubrt, Vývoj a život českých menšin, Most

1908. К poměrům slezským: Svozil, Pohyb obyvatelstva ve Slezsku, Naše Doba 1902, 161, a Vyhlídal, Naše Slezsko, Vlast XVI. 535. O českých osadách v Prusku uvádí prof. Florinskij jedině německou práci Tetznerovu z Globu 1900, ale nic z české strany, jako je kniha Vyhlídalova (3. vyd. v Kroměříži 1900), Kubínova práce o kladských Češích v Nové Čes. Revui 1905. O Češích dolnorakouských bylo by lze uvésti ještě starší článek Herbenův (Slov. Sbor. 1885) a Urbanův (ve Sbor. Čechů dolnorak., Vídeň 1895, 4), rozhodně však stať Nowot-ného v Deutsche Erde III. 97: Die sprachlichen Verhältnisse Niederösterreichs. O českých koloniích v již. Uhrách lze doplniti článek Auer-hahnův z Pokrokové Revue 1908, 276 ,a Klímův Čes. Líd VIII., 22, Také o ruských Češích uvedena jen stať Němečkova, a ne také práce Olíčova, Dějiny českého vystěhovalectví na Rus, 1908. O Češích v Chrvatsku schází článek Auerhanův v Pokrokové Revui IV. 1908. К výčtu map lze doplniti Hickmannovu, Das deutsche Sprachgebiet in Böhmen, Mähren und Schlesien, Wien 1898, Pro oddíl slovenský uvádíme aspoň článek Uroše Boora O dolnozemských Slovácích (Slov, Přehled IX. 245).

Také by nebylo bez užitku, kdyby byla přibrána důležitá kritika Slovanského světa prof. Niederle od prof. Nitsche v Rocz, slawisí,, III. 1910, 104—118.

Mapa sama je dílo velmi krásné a důkladné. Neměli jsme dosud tak podrobné mapy, kde by byly tak svědomitě označovány národnostní ostrovy, neboť na mapě prof. Niederla, poněvadž jest menší, území smíšená bývají položena povšechně pruhy a ostrovy nebylo lze tak líplně zaznamenali. Barvy jsou voleny šťastně, takže v oblastech