není literatura, o jednotlivých otázkách často velmi rozsáhlá, ana-lysována a zpracována. Také tuto práci z částí vykonává autor sám. — Než všechny tyto nesnáze neodvrátily prof. N. od vytknutého plánu; naopak jím děkujeme, že tato část počala vycházeti dříve, než bylo původně stanoveno.

Avšak ještě jeden moment chci uvésti, který asi též přispěl к uvedené, vítané změně původního rozvrhu. Sleduj eme-li spisy prof. N., všude setkáváme se s usilovnou snahou nejen rozřešiti svůj úkol, ale í povzbuditi nové pracovníky a vyvolatí novou a novou literaturu. A srovnáváme-li po této stránce dřívější a poslední svazek Starožitností, musíme dozna ti, že tento je mnohem významnější a chápeme, proč autoru na tom záleželo, aby brzy i tato část přišla do rukou odborníků, neboť i když plně uznáváme velkou cenu dílů historických, nemůžeme přece očekávati, že budou míti takovou ozvěnu v literatuře, jak svazek kulturní. Možno říci, že jím vzniká a vyhraňuje se v slavistice nový odbor „Kulturní starožitností".

A stejně velký vliv, jako na vlastní thema, bude míti kniha i na některé vědy příbuzné, jako národopis, archeologii. Prof. N, nabádá na četných místech nepřímo i přímo nejen к systematickému, vědeckému sbírání příslušného materiálu, nýbrž ukazuje, jak třeba kriticky jej probírati, vykládati, a naznačuje svým dílem celý program zpracování. Uvedu zvlášť národopis, jehož význam pro staroslovanskou kulturu jest nad jiné důležitý. Studium slovanského národopisu s náležitým zřetelem k národopisu všeobecnému doplňuje a prohlubuje nám obraz zvláště staroslovanského zvykosloví a ukazuje, co v tomto obrazu je typicky slovanské, co je individuální, co a odkud bylo Slovany převzato; a to je tím důležitější, že zprávy historické nemohou podati nám tolik podrobností, nehledě na to, že někdy zpravodaj úmyslně i nevědomky podává zprávy zkreslené.

Jest ovšem ve folkloru slovanském, jak prof. N. právem v úvodu vytýká, posud velmi málo systematických a kritických prací, jež by celkově analysovaly a řešily jednotlivé problemy ze zvykosloví, a autor byl nucen skoro sám zkonstruovati si hlavní obrysy prostudováním velikého množství monografické literatury, cenné i povrchní, ale domnívám se, že snad z částí tento nedostatek byl zaviněn tím, že posud nebylo tu vědeckého vylíčení starého života a zvykosloví slovanského, jež by bylo základem pro bádání novější. Nyní počátek tohoto díla je vykonán a jistě vyvolá řadu monografií a studií srovnávacích a mimo to, což je neméně významné, prohloubí i sbírání národopisného materiálu, neboť často stávalo se méně zkušenému sběrateli, že přehlédl nebo zúmyslně vynechal leckterý detail, který nyní knihou Niederlovou v celkovém líčení toho kterého zvyku nabývá značné ceny a významu. A v tomto jasném vytčení cíle, pevném programu, v zdůraznění přesné a podrobné methody vidím mnohem větší cenu a životnost tohoto svazku než předcházejících. A podobně bylo by tetéž možno ukázatí na archeologií. Je sice dávno opuštěn starý způsob kopání, kde jediným cílem bylo nalézti krásné předměty; dnes všeobecně uznávána je nutnost věnovati stejnou pečlivost každému i zdánlivě nepatrnému předmětu. Ale bezcennost dřívějšího způsobu a škody tím vzniklé na jedné straně a nové úkoly, nové perspektivy- jež ny-