str. 64
bylo zavedeno teprve křesťanstvím ovšem ne najednou; v některých krajinách spalování trvalo dlouho do středověku. Archeologie zná pro oblast slovanskou celou stupnici hrobů od nej jednoduššího do velmi bohatých. Souvisí to jednak s tím, z které krajiny jsou to nálezy, zda bližších kulturním střediskům čí vzdálenějších, ale mimo to přirozeně, že dle toho, kdo tam byl uložen, zda bohatý či chudý. A hrob do jisté míry může nám býti svědkem bohatosti obřadů. Že bohatší komplikovanější obřady jsou mnohem více pod vlivem cizím a tedy méně slovanské, o tom není pochyby. Také zde pokračuje prof. N. od úpravy mrtvoly, vynášení z domu krok za krokem až к spálení těla a všeho toho, co mělo provázeti zemřelého na onen svět a mělo býti mu tam к užitku nebo radosti. Ze všech úkonů zvlášť význačná a zajímavá je dobrovolná smrt jedné z žen; líčení toho a řadu jiných detailů podává nám popis Ahmeda íbn Fadlána ruského pohřbu z r. 922, jenž v překladu Dvořákově připojen je na konci knihy. Zajímavá je též otázka pohřbívání v lodi a saních. К pohřbu připojovaly se různé slavnosti a hody „tryzna a strava", pak po rozličných obdobích slavnosti vzpomínání, jež posud v slovanském zvykosloví hojně se udržely. Velmi obšírná je část poslední o konstrukci hrobu a hřbitova. Jest třeba obdívovati se ovládnutí přebohaté, archeologické literatury, hlavně ruské. Podotkl bych jen, že mohylám s komorami typu majackého, zvláště přihlížím-li к náčrtku autorovu tab. XVI., velmi podobné jsou slovenské hroby, „pod bok", jež jsou jistě velmi starobylé. Analogie z jiných slovanských oblastí zatím neznám.
Tím bych byl podal stručný nástin knihy, Text provázen je literaturou všech oborů, jež mohou příspěti к řešení probírané otázky, a tento literární doprovod je tak bohatý, že podává velmi cenný přehled pomůcek pro studium jednotlivých problémů. Mimo to uloženo je v poznámkách veliké množství kritických pozorování, výkladů, upozornění, rad a podnětů. К objasnění textu slouží znamenitě obrázky a jasné náčrtky, jež jsou tím přiléhavější, ježto je autor sám kreslil. —
Jak patrno, nutno obdivovati se dílu autorovu. Z něho bude nyní čerpati několik věd. A jestliže nyní začne se ve výše uvedených vědách hojněji, a co bych zvlášť zdůraznil, systematičtěji a kritičtěji praco-vati, bude to jeho zásluhou. A v tom vidím zvlášť cenu této knihy. Jistě dalším badáním budeme v mnohém názor měniti, ale velmi mnohýr závěr Niederlův bude znovu a znovu potvrzován, poněvadž autor přistoupil s tak širokým rozhledem a zvolil si pevné východisko. Touto knihou stojí prof. N. к dnešním, aktuálním národopisným otázkám mnohem blíže — přímo do nich zasahá — než historickými starožitnostmi. Podobné knihy nemá posud jiná literatura. Chotek.
*
Materyały antropologiczno-archeologiczne i etnograficzne, wydawane staraniem komisyi antropologicznej Akademii Umiejętności w Krakowie. Tom. XII. Kraków. Nakładem Akademii Umiejętności. 1912. 8°; str XVIII., 72, 111, 182, z 42 tablicami ilustracyjnemi, 5 tabelami graficznemi i 125 rycinami w tekście.
Jest známo, že následkem neutěšených poměrů finančních trpí-valy Materyały vždy nedostatkem illustrací, jejichž nezbytnost — zejména při pracích archaeologických a ethnografických — netřeba
