podrobně zdůvodňovati. Přes to lze říci, že tento svazek zaujímá v serii Materyalů výjimečné postavení právě hojným počtem illustrací — dík obětavosti jedné z autorek. Hr. Z. Szembekówna věnovala totiž na illustrace vedle celého honoráře za svou studii ještě hotově 250 K, Faktum, že autor dává zadarmo svou práci a ještě na ni doplácí, svědčí výmluvně o překážkách, jež musí překonávati polská věda. Upustivše od dosavadního dělení, vrátili se vydavatelé — ovšem zcela právem — к formě před několika lety zavržené: roztřídili totiž, práce ve skupiny archeologickou, anthropologickou a ethnografickou.

Dlouholetý neúnavný spolupracovník komise p, S. J, Czarnowski popisuje „Jaskinie i schroniska w Kopcowej Górze na lewym brzegu rzeki Prądnika pod Ojcowem" (str, 1—22) a podáva zároveň zprávu o výzkumech palaeoethnologických, vykonaných v r, 1899. Prof, dr. K. Hadaczek obdařil tento svazek překrásnou rozpravou pod názvem „Kultura dorzecza Dniestru w epoce cesarstwa rzymskiego" (str. 23—33), v níž na základe výkopů studuje kolonisaci a obchodně-průmyslový ruch v krajích nad Dněstrem. Co jest nej důležitější v této studii? To, že jak autor dokazuje, bude třeba na širokém prostranství poříčí Dněstru, Bugu a Dněpru toliko několika větších výkopů, provedených svědomitými badateli — a otázku o původu Slovanů a jejich prvotních sídlech bude možno rozřešiti. P. Marjan Wawrze-niecki dospěl ve stati „Poszukiwania zabytków przedhistorycznych w królewstwie Polskíem" (str. 34—52) к těmto výsledkům: prozkoumav 4 neolithické hroby (s kostrami) w^ Nałęczowie (gub. Lubelska) a několik vrchů a hradišť okolních, poznal, že běží o prastarou předhistorickou osadu z konce neolíthu a z prvního období epochy bronzové t. j. z doby přechodní.

Týž badatel podal kratičkou druhou serii „Materyałów do mapy archeologicznej Polski" (str. 53—57) na základě sbírek zesnulého Kcnst. Wojciechowského. Dosud máme jich 67 a není pochybnosti, že v nich bude pokračováno. Dr. Bronislav Miklaszewski předkládá studii „Analiza chemiczna bronzów przedhistorycznych ze zbioru wykopalisk w Muzeum przemysłu i rolnictwa w Warszawie" (str. 58—60) a dr. Eugen Kiernik popisuje „Kości zwierzęce gładzone, dom-niewane łyżwy z okolic Krakowa" (str. 61—72), které byvše nahrazeny materiálem kovovým, staly se předmětem obřadů náboženských, talismany, chránícími před nadpřirozenými silami a chorobami.

Oddíl anthropologícký obsahuje jedinou, ale velmi cennou práci prof. Dra. J. Talka-Hryncewícze pod názvem „Szłachta litewska" (str. 1—111). Studie tato příliš speciální vyžaduje ocenění odborného, jež podepsaný nemůže podati. Ale poněvadž vyšla i ve zvláštním otisku, není pochybnosti, že bude posouzena některým z našich mladých anthropologů.

Převážnou část oddílu ethnografíckého zaujaly „Dalsze przyczynki do etnografii Wielkopolski" (str. 3—177) pí. Z. Szembekówny. Máme tu drobnosti o lidových stavbách a krojích tím cennější, poněvadž pod záborem pruským tovární výroba vytlačuje násilně produkty domácího lidového průmyslu. S pochvalou sluší vytknouti, že popisy krojů jsou bohatě illustrovány. K tomu druží se příspěvky, týkající se obřadů svátečních, pověr a her. Bohužel najdeme tu věci až příliš dobře známé z celé řady obdobných sbírek. Skutečně cenné