str. 67
zkoumán místní materiál. Klade důraz na indivídualisování pohádkových látek v jistém kruhu, v jistém ústředí národním, Než můžeme náležitě poznati místní ráz pohádek řekněme velkoruských, nesrovnávajíce je s pohádkami sousedních národů ani se staršími literárními jich zpracováními? A. M. Smirnov praví, že srovnávacímu mezinárodnímu studiu pohádkových látek musí předcházeti jich studium v hranicích místního materiálu. My proti tomu nemůžeme dosti důrazně opakovati: studium místního materiálu musí se nutně brati ruka v ruce s mezinárodním srovnávacím jích studiem, bez tohoto pozbýváme náležitého měřítka pro jích oceňování. Ohromně narostlý materiál klade nyní zvýšené požadavky na síly jednotlivcovy, ale o nemožností zdolati velké překážky nemá se mluvíti, pokud kdo má dostatek sil a fondu. Materiál zajisté vzrostl nesmírně, ale za to všude také přibylo pracovníků a badatel místního materiálu může se při své práci opírati měrou nemalou o práce vykonané jinými učenci; slovanský badatel o práce anglické, francouzské, německé. A. M. Smirnov klade zvláštní důraz na pečlivou analysí textů, ale tak počínali si vždy nej přednější učenci, zvláště stoupenci srovnávací liter árně-his tor ické metody a průběhem své studie on to také připouští u ruských stoupenců tohoto směru. Spisovatel nejen míní, že jest možné zkoumání jisté pohádkové látky s více neb méně složitou skupinou variantů, jako na př. Macecha a pastorka, Marko Bohatý a )., podle ruských, juhoslovanských, západních, různých pohádek neruských kmenů v říší ruské, než dokonce, že takové studium podle počtu ą kvality variantů může dáti velmi bohatý obraz evoluce pohádky, její stavby a místních zvláštností. .. Naopak tvrdíme, že důležité ruské zvláštnosti na př. pohádky o Marku Bohatém můžeme oceniti teprve, když náležitě seznáme západoevropské a jiné její verse; potom teprve se můžeme náležitě obdivovatí mohutné tvořivosti ruské. Bez srovnávací literárně-historícké metody jest nemožné oceniti literární tradice jednotlivých národů. jpa
*
Emil Stodola: Štatistika Slovenska. Turčiansky Sv. Martin 1912. Nákladom vlastným.
Dr. Stodola jest znám již svými staršími statistickými studiemi o Slovensku, jež vycházely v Slovenských Pohľadech v r. 1903 a 1904. Výsledky sčítání lidu z r. 1900 přiměly jej k tomu, že se odhodlal zpracovatí statistiku Slovenska systematicky. Svou práci uveřejnil opět v Slovenských Pohľadech v roce 1911 a vydal jí pak jako samostatný otisk.
Jeho kniha obsahuje 3 částí. V první pojednává o stavu lidnatosti na Slovensku, hustotě obyvatelstva, jeho sídlech, národnosti, vyznání, stáří, stavu atd., přihlížeje ke všem oněm demografickým znakům, které se pří sčítání zjišťují. Druhý oddíl věnován jest měně obyvatelstva, tedy měně přirozené (sňatkům, porodům, úmrtím) a stěhování. Kniha pak jest zakončena oddílem velmi vzácným, příspěvkem к agrární statistice Slovenska, tedy pohledem do slovenských poměrů hospodářských. Stodola přešel tu na pole, které dosud nejméně jest vzděláváno, a kde naše vědomostí jsou nej skrovnější.
Máme-lí správně oceniti práci Stodolovu, musíme si uvědomiti, v jakých poměrech vyrůstala. Uvažme, že v odlehlém, zapadlém městečku, vzdáleném všeho života vědeckého, v němž s největšími ob-
|
|
