str. 68
tížemi lze sehnati jen nej nutnější prameny a pomůcky, bere na sebe autor úkol, osvětliti prostředí a poměry, v nichž vyvíjí se celý národ, pokud vůbec takovéto proniknutí do života národa statistika dovoluje. Kdo poznal, s jakými nesnázemi a překážkami jest spojena na venkovském ústraní vědecká práce vůbec, vzdá dru. Stodoloví všechno uznání i za odvahu, s jakou se do práce dal, i za způsob, jak předsevzatou práci provedl. Nikdo nemůže a nebude čekati, že Stodola použije výsledků, к nímž moderní statistika při řešení všech těch složitých problémů dospěla, anebo sám nějak к řešení jejich přispěje; jeho úkolem bylo vyčisti ze statistického materiálu všecko, co Slovensko a slovenský národ nějakým způsobem charakterisuje. Že při tom používá srovnávání s jinými zeměmi a národy, čímž slovenské postavení tím jasněji vyniká, a to velmi vydatně,, více nežli bychom smělí očekávati, vydává tím příznivější svědectví o kvalitě jeho práce a dokazuje, že se к ní připravil velmi svědomitě.
Z obtíží, s jakými mu bylo zápasiti, vysvětlíme sí ovšem snadno také nedostatky knihy. Nepoužil na př. všech pramenů, ani ne všech úředních publikací. Tak mě překvapilo, že Stodola nic neví o III. dílu „A magyar szent korona országainak 1900 évi népszámlálása", který vyšel v roce 1907 jako 5. svazek „Magyar statisztikai kozlemények" a obsahuje detailní popis obyvatelstva. Byl by si uspořil velmi mnoho práce a byl by měl data zcela autentická. Když na př. chtěl vědětí, jaké jsou rozdíly ve stáří mezí uherskými národnostmi, spočítal zvlášť stolice slovenské, zvlášť maďarské atd. a průměrná čísla pro tyto stolíce applíkoval pak na národnosti, a to bylo zbytečné, neboť kombinaci stáří (stavu, náboženství atd,) s mateřským jazykem byl by našel tam. Také bychom rádi viděli, kdyby byl Stodola pronikl hlouběji a všímal sí víc detailů a podrobností a zpracoval ie, třeba, když mluví o změnách jazykové hranice na podkladě práce Baloghovy, kdyby byl zpracováním statistického materiálu ukázal, jak se věci mají ve skutečností. Ale arci tolik na jednou ani nesmíme požadovali, můžeme plným právem býti spokojení s tím, co Stodola vykonal, a máme jen tu přání, aby jeho práce stala se základem a východiskem pro další hlubší a podrobnější probádání slovenské statistiky. Ant. Boháč.
Drobné zprávy národopisné.
„Živaja Starina" (XXI., č. 1.) přinesla z péra známého nuského etnografa Dm. Zelenina pochvalný referát o dle prof. dra. Lub. Niederla „Život s t a r ý ch Slovan ů". Zelenin cení zejména zřeni, které béře práce Niederlova při rekonstrukci staroslovanského života к lidovému životu Slovanu nynějších. Souhlasí s Nieder-lem, že v současném životě Slovanů je uchováno nemálo přežitků pohanského starovělku. Dílo celé charaikterisuje jako práci prvořadné důležitosti, grandiosní ve svém plánu a spolu odvážné ve své originálnositi: již dlouho slovanská literatura neměla podniknutí, jakkoli podobného a i materiálu je ještě velmi málo pro takovou gigantickou práci. Soudí Zelenin, že kniha prof, Niederla se stane nezbytnou příručkou každému ruskému etnografu a že každý, kdo jakkoli se zabývá slovanskou etnografií, může i musí býti opravdově vděčen váženému autoru za velkou naprosto nepostradatelnou a průkopnickou jeho prácí.*) z.
@-------------------
*) Jiné recense vytiskli А. I. Sobolevskij v Жур. Мин. Нар. ПросЕ. 1912 ноябрт, 187—196 а N. Р. v Рус. фплол. В-Ьстн. 1913 č. 1 str 237—241.
|
|
