landem: obě země mají plodnost malou. Nový Zéland má plodnost celkem ustálenou, po celé dvacetiletí 1891—1910 na 10.000 obyvatel se tam rodí průměrně ročně 267 živých dětí — (průměry jsou skoro úplně stejné, jak v období 1891—1900, tak v období 1901—1910, pouze odchylky v jednotlivých letech se jeví a to neznačné); ve Francii však plodnost stále klesá: byloť v období 1891—1900 na 10.000 obyvatel narozeno průměrně ročně živých dětí 222, v období 1901—1910 už jen 206. Byla tedy plodnost ve Francii v 1891—1900 o 16-8% a v období 1901—1910 o 22-8% menší, než na Novém Zélandě. Daleko větší rozdíly jsou však v úmrtnosti. Nový Zéland měl úmrtnost v obou obdobích nepoměrně menší; v období 1891—1900 byla úmrtnost ve Francii 2-18 krátvětší, v období 1901—1910 byla dvojnásobná než na Novém Zélandě. Tyto tak ohromné rozdíly v celkové úmrtností obou zemí by nic tedy neznamenaly p. kritikovi? Podle počtu porodů by měla býti úmrtnost ve Francii spíše menší nežli na Novém Zélandě, j elíkož dětí j e více v Novém Zélandě a těch zejména v prvém roce (kojenců) nepoměrně více umírá než dospělých (asi sedmeronásobná byla úmrtnost kojenců než úmrtnost všeobecná a to v obou zemích). Zatím je francouzská úmrtnost dvojnásobná než novozélandská, (Také poměr lidí v plné síle životní od 14—54 let nelišil se 1901 valně v obou zemích, ve Francii bylo jich 57%, na Novém Zélandě jich bylo jen o málo více, totiž 59%), Kdyby však byla úmrtnost ve Francii táž jen jako na Novém Zélandě (tedy 98 na 10,000 obyvatel), mohla míti Francie v posledním desetiletí průměrný roční přírůstek přirozenou měnou obyvatel 108 na 10.000 i při své velmi nepatrné plodnosti, tedy nepoměrně větší, nežli jak přibylo celkem obývate Ist va vnáší monarchií.

A ještě jedno srovnání uvedu (je také v mé brožuře). Na 10.000 obyvatel připadalo průměrně ročně v období 1891—1900:

Rusko mělo о 84-3% plodnost větší, ale přirozený přírůstek tam byl menší, než na Novém Zélandě, protože ruská úmrtnost byla téměř ЗУ2 násobná (také úmrtnost kojenců byla v Rusku ЗупавоЬпа než na Novém Zélandě). K tomu jsem připojil zcela právem poznámku o ubohém losu pracujících žen, které pří shonu po živobytí stále ještě musí roditi a vychovávati děti nebo je pone-chati na pospas všelikým nemocem a útrapám (na str. 16. Problemu plodnosti.)

Р. kritik tuto větu pak vytrhl z této souvislosti, přeložil si ji na jiné místo (což není zrovna nej přímější způsob kritiky), totiž tam, kde uvádím tabulku o plodnosti žen (na str. 31.), a kde poukazuji na malou jich plodnost ve Francii. Na základě toho podkládá mi pak zcela jiné ponětí o plodnosti, než jak já jí rozumím, jakožto pouhé zkratce pro poměrný počet živě narozených dětí.