skutečné, čili jinými slovy, kdyby byl pronikl poněkud hlouběji do číslic jež mu sloužily za základ jeho úvahy, třeba že se chtěl omeziti toliko na rozbor přirozeného vzrůstu obyvatelstva, byl by dopadl jeho Problém plodnosti docela jinak. Nemluvil by, srovnávaje Rusko s Novým Zélandem, a na jiných místech tolik o ženách, které musí stále roditi, o zaopatřování četných rodin (= rodin s velkým počtem dětí), ale byl by si všiml na prvém místě toho překvapujícího a v jistém směru hrozného faktu, že v Rusku podle dat Bodiových bylo (v letech 1887—1891) z ÍOOO mužů vstupujících v manželství 320 mladších 20 let, z ÍOOO nevěst 564 nedosáhlo 20 let, kdežto v západní a střední Evropě v žádném státě počet ženichů mladších 20 let nepřevyšuje 3% (nejvyšší je v Nizozemí s 2-97%), u žen jsou nej nepříznivější poměry v Italii, kde však toliko 23-4% nevěst nedospělo onoho věku, v Nizozemsku toliko 12-4%, v Anglii 11-1% atd. Theorie o nadoby-čejné plodnosti (ale skutečné plodnosti, tedy o velkém počtu dětí v rodině) zemí jednou slovanských, po druhé pravoslavných a po třetí „nejchudších a v každém směru opozdilých" (Koloušek) odložíme snad konečně jednou tam, kam už dávno patří, do starého železa; že prof. Koloušek o této plodnosti psátí nechtěl, málo pomáhá, když ve skutečnosti o ní psal.

Kolouškův výklad úbytku plodnosti u kulturních národů byl v jeho Problému v podstatě týž jako Mombertův a Brentanův a teprve nyní po vyjití knihy Wolfovy operuje s jeho rozpočítavostí (= Ordnungssinn). V naší diskusi v této věcí opakovalo by se patrně totéž, co v polemikách německých o t. zv. theorii blahobytu, Její zastanci vkládají do ní totiž všecko možné a diskutovat o pojmech tak neurčitých jest věc velmi těžká. Celkem ale vidím, že prof, Koloušek ve své knížce uvádí úbytek plodnosti ve spojení s hmotnou situací lidových vrstev a vykládá jej z vlivu, jaký hmotné poměry mají na jejích duševní život,1) A to je mi právě jednostranné pojímání celého problému. Při nejmenším stejnou váhu jest klástí na celý vnitřní život lidu, jeho smýšlení, cítění, nazírání na svět, názory mravní a pod,, jeho mravní úroveň atd. bez ohledu na hmotnou jeho situaci. Sem patří tedy také vlivy náboženské a církevní, jež tvoří jen součástku celého ideového ovzduší, v němž vyrůstají nové generace. Na to, co píše Wolf, nepřísahám z daleka, jak je patrno již z minulého čísla, a nevím věru, kde četl u mne prof. Koloušek, že náboženské přesvědčení je největší podporou plodnosti. Na menší číslici protestantských porodů jsem jen upozornil v duchu methody Ko-louškovy, aby si povšiml, že je tu něco, co s jeho tvrzeními není ve shodě. Je-li také skutečná plodnost protestantů menší, jest jinou otázkou, na niž dosud nikdo nedál odpověď.

Po tom, co jsem napásl minule o Francii a Novém Zélandě, není třeba více odpovídatí; o francouzské úmrtností promluvím podrobněji v studiích demografických. Že novozélandská úmrtnost je menší než francouzská, o tom nikdo nepochybuje, ale od toho jest ještě příliš daleká cesta к dedukcím prof. Kolouška.

Obrana prof. Kolouška obsahuje několik osobních point. Prof. Koloušek. se domnívá, že jsem psal svůj posudek asi tím způsobem,