str. 104
Museum města Klatov zakoupilo za 200 К loutkové divadlo s dřevěným personálem a garderóbou, s nímž hrával loutkoherec Čeněk Celestyn rytíř z Freyen-feldu, jenž zaujímá vedle svého předchůdce Matěje Kopeckého v historií českého marionetářství význačné místo. Věc sluší zaznamenati proto, že — pokud známo — není dosud v žádném z českých museí zachováno celé kočovné divadélko se vším svým příslušenstvím. z.
@-------------------
Městské museum v České Třebové dle výroční zprávy za rok 1912, jež byla právě vydána tiskem, má 3240 inventárních čísel, z nichž 90 čísel přírostu. Příjem musea byl 328 K (v tom příspěvek města 50 K a okresu 100 K), vydání 183 К 11 h. Členů měl „Spolek" museum udržující 214. Cenností nashromážděného materiálu, vesměs řádně ínventarisovaného, stojí ústav Třebovský v předních řadách českých krajinských museí, bohužel, nemá dosud vhodných, dosti prostranných místností ani dosti finančních prostředků, bez nichž ani při nejpečlivější správě odborné nemůže žádné museum zcela dosti číniti svým úkolům. Je škoda, že obětavá péče a dobré vedení musea jeho jednatelem p. J. Tykačem, řed. měšť. školy v. v. nedocházejí většího podepření třebovskou veřejností, zejména městskou správou. z.
@-------------------
Nové museum založeno bylo z podnětu prof. Krcha v Mladé Vožici. —z—
Městské museum v Ústí nad Orlicí čítá dosud 145 inventárních čísel; nej-početnější je jeho sbírka numismatická, která obsahuje 41 číslo. Předměty národopisné uvádí výkaz z.
@-------------------
Městské museum v Jičíně získalo část vzácných krojových a výšivkových sbírek pě. J, Beránkových a to kolekci z Jičínska a některé kroje z moravského a uherského Slovenska.
@------------------
Nové museum založeno bylo ve Stráži u Třeboně. Základem jsou mu cechovní památky a zbytky městského archivu. z.
@-------------------
Okresnímu museu na Zbraslavi poskytl bezplatně Cyril ryt. Bartoň vhodnou místnost — dvoranu — ve svém, nově a šťastně restaurovaném (architekty Jurko-vičem a Paclem) zámku. Museum pracuje ruku v ruce s musejní komisí okresního sdružení dorostu venkova, jež má ve výboru musejním svého zástupce. z.
@-------------------
V" poslední době mnoho Se mluví a pracuje pro reorganisaci a úplné pozemštění Zemského musea Františkova na Moravě. Umělecká revue „Styli" (V. 2) shrnuje výtky dosavadní správě takto: „Dnešní správa je soukromá, českoněm-scká — zde tkví kořen zla. Nacionálním sobectvím (členů) národnosti německé zaviněno je neoďbornictví a zúmyslná snaha překazili jakoukoli nápravu se strany českých členů kuratoria. (Němci v Museu vědecky a umělecky neznamenají ničeho).... Nákup děje se dle parity t. j. oběma národnostem vyměřen je stejný obnos a protože německých památek není, dostává se do sbírek mnoho předmětu bezcenných a falsifikátů." Požadavky reorganisační jsou: Správa Zemského musea a zemské knihovny budiž odňata Moravské musejní společnosti, (Tím úřednictvo nepodléhalo by diletantům, dobře kvalifikované a placené bylo by zodpovědno za svoji práci). Od Zemského musea budiž odloučena knihovna a galerie a opatřena samostatnou správou buď podřízena přímo zemi. Administrativní péče svěřena buď zodpovědnému zemskému úředníku. Jednotlivá oddělení buďte přesně vyměřena a co do odborné správy svěřena kvalifikovaným kustodům. Zřídila by se oddělení archeologické, přírodopisné, keramické, textilní, oddělení sklářství, dřevařství a kovo-robné. Správa zemské galerie vedena buď úředníkem umeleckohistorickým, jemuž к ruce byl by technický odborník. V zemském výboru moravském buď pro záleží-tosti musea stálý úředník. Později budiž osamostatněno oddělení ethnografícké. — Moravská musejní společnost pozbyla by pak ovšem práva к životu a musela by se rozejít. Česká její kurie mohla by se však přeměnit ve sbor čistě vědecký v „Národopisnou Společnost", jejímž úkolem by bylo systematicky prozkoumati lidové památky na Moravě. z.
@-------------------
|
|
