V příloze podal Kolberg melodii a primitivní illustrace, podle nichž můžeme opraviti slovo „slepota". Je to patrně „slepka".

Čeští čtenáři znají dobře toto říkadlo, jako oblíbenou zábavu dětí i dospělých. Méně známo jest asi, že slovenský text pronikl daleko na sever do běloruského Polesi, do močálovitých krajů kolem Pripeti. Ve Wisłę (II. 849) podal o tom zprávu J, Karłowicz. Obsahem podobá se tento bělorusko-polsko-slovenský variant velmi znění Kolbergovu; na některých místech jsou změny a také některé obrázky jsou jiné. „Jazyk", praví Karłowicz, „jest mieszanina polskiego i białoruskiego ze słowackim", a vysvětluje si to tím, „že wędrujący po kraju naszym tak zwani „węgrzyni" (właściwie sło-wacy) zanieśli rebusową tę piosenkę až nad brzegi Przypeci."

Ukázka textu:

K textu byly podle zprávy Karlowiczovy připojeny obrázky.

Jest přirozeno, že některé slovenské výrazy byly Bělorusovi, který se textu naučil, leckde nesrozumitelný, i pomohl si tím, že místo nich dosazoval slova známá. Tak hned slova „stolica rezacy" nebyla jasna; místo nich položil dobře mu známé místo „Rzeczycy" a na obrázku nakreslil kroužek, jímž se na mapách označují větší města. Také slovu „przytahak" nerozuměl a změnil je na pahaniák, Karłowicz vykládá slovacismy, ale na některých místech neporozuměl dobře textu. Míní-li na př. (uv. m. 850), že výraz „perdel zastępuje tu niewątpliwie vyraz słowacki pardal = pantera", pozná český čtenář snadno, že není míněn pardal, nýbrž zcela jiné, ovšem méně uhlazené slovo. Podobně nevěděl К., co značí slovo „osada": ie to patrně místo „posada".

Běloruský variant jest proto důležitý, poněvadž ukazuje, jak daleko pronikají někdy texty písní a jak malým změnám podléhají i v cizích oblastech jazykových. Co se provenience textu týče, před-