str. 107
a] To je krátké — to je dluhé,
to stolica rézacy;
to Sou skrypki — to sou') basy
to slepota pohazy.
Slepota
pohazy
skrypki basy
krátké dluhé
to stolica rézacy.
b) To je hak — a to ptak,
ťo szinkarów przitahak;
hak a ptak
szinkarowy przitahak
slepota atd.
c) To je chojne — widli hnojně,
to je hodne — kolo wodne
atd.
d) To sou kozy — a to wozy
kozy wozy — kozy wozy
atd.
e) To je wérba — tem se dyrba
tem se kaldun podpěra,
atd.
|
V příloze podal Kolberg melodii a primitivní illustrace, podle nichž můžeme opraviti slovo „slepota". Je to patrně „slepka".
Čeští čtenáři znají dobře toto říkadlo, jako oblíbenou zábavu dětí i dospělých. Méně známo jest asi, že slovenský text pronikl daleko na sever do běloruského Polesi, do močálovitých krajů kolem Pripeti. Ve Wisłę (II. 849) podal o tom zprávu J, Karłowicz. Obsahem podobá se tento bělorusko-polsko-slovenský variant velmi znění Kolbergovu; na některých místech jsou změny a také některé obrázky jsou jiné. „Jazyk", praví Karłowicz, „jest mieszanina polskiego i białoruskiego ze słowackim", a vysvětluje si to tím, „že wędrujący po kraju naszym tak zwani „węgrzyni" (właściwie sło-wacy) zanieśli rebusową tę piosenkę až nad brzegi Przypeci."
Ukázka textu:
Basy skrypki długi krótki,
Tu stolica Reczyca,
Hak, ptak, pabaniäk,
Choinę, widia gnojne,
Koła orne, osada, snipica.
Basy atd.
Tu są krawa, tu są cielą
A tu strela do perdela.
Hak ptak . .. atd.
|
K textu byly podle zprávy Karlowiczovy připojeny obrázky.
Jest přirozeno, že některé slovenské výrazy byly Bělorusovi, který se textu naučil, leckde nesrozumitelný, i pomohl si tím, že místo nich dosazoval slova známá. Tak hned slova „stolica rezacy" nebyla jasna; místo nich položil dobře mu známé místo „Rzeczycy" a na obrázku nakreslil kroužek, jímž se na mapách označují větší města. Také slovu „przytahak" nerozuměl a změnil je na pahaniák, Karłowicz vykládá slovacismy, ale na některých místech neporozuměl dobře textu. Míní-li na př. (uv. m. 850), že výraz „perdel zastępuje tu niewątpliwie vyraz słowacki pardal = pantera", pozná český čtenář snadno, že není míněn pardal, nýbrž zcela jiné, ovšem méně uhlazené slovo. Podobně nevěděl К., co značí slovo „osada": ie to patrně místo „posada".
Běloruský variant jest proto důležitý, poněvadž ukazuje, jak daleko pronikají někdy texty písní a jak malým změnám podléhají i v cizích oblastech jazykových. Co se provenience textu týče, před-
4) U Kolberga son patrně chybou tiskovou.
|