můře atd. Zde máme vedle spousty materiálu ve starších, snadno přístupných publikacích dokonce již pokusy o soustavné zpracování české látky a podrobným srovnáním bych snadno dokázal, jak často „nové" zápisy obsahují nepatrné varianty známých typů. Přes to mají význam, ale jen pro topografii pověsti a proto není třeba otiskovati vždy dlouhé vypravování s mnohými detaily vyjímaje případy — bohužel příliš vzácné — že sběratel může podati přesné lidové znění.

Namítne se mi, že často i ve známém variantu bývají stopy cizí látkové formace, které by se při stručném způsobu zaznamenání ztratily. To platí o pohádkách, balladach a vůbec o složitějších druzích lidových tradic, ale nikoliv o těch, které mám na mysli. Uvažme na př., jaké množství vánočních a velikonočních obyčejů jest sneseno v prvních dvou ročnících Čes. Lidu. Přes to však otiskují se stále praznámé popěvky (Smrt nesem ze vsi), třebaže bývají doslovně shodné s Erbenem, nepřihlíží se к publikacím nejbližšího kraje, ba uvedl jsem i doklady, že v témž ročníku otiskli různí sběratelé texty jen málo odchylné-.

Takto se přímo plýtvá místem a na druhé straně čteme stesky na bídné finanční poměry, které znemožňují rozšíření listu atd. Právě za neutěšených poměrů jest třeba přísného výběru tím spíše, poněvadž jsou četné obory lidovědy, kde sběratelská práce leží ladem a kde nelze pomýšletí na soustavnější studium jen proto, že není dosti látky.

Jsem přesvědčen, že sběratelům nechybí dobré vůle, ale že prostě nejsou informováni o tom, co třeba sbírati, někdy ovšem odstrašuje obtížnější shledávání materiálu. Tak na př. rozeslala „Společnost přátel starož. čes." r. 1897 dotazníky o místních názvech pozemků atd., ale akce se nezdařila a skrovné sbírky, jež zaznamenávám ve svém soupise, ukazují, že nevyvolala ani hlubšího zájmu, ačkoliv předmět jest svrchovaně důležitý zejména na hranici národnostní. (Na valné hromadě Společnosti konané 3. února t. r. bylo usneseno rozeslati zbylou zásobu dotazníků českému učitelstvu na rozhraní národnostním. Přál bych si, aby to nebylo nadarmo.) Snad by prospělo, kdyby krajinské časopisy zřídily rubriku, jakou míval polský časopis Wisła a kterou podle polského vzoru zavedl i Český Lid, totiž oddíl věnovaný dotazníkům. Jak cenné pokyny obsahovala tato rubrika, pokud byl redaktorem Wisły J. Karłowicz! *)

Český Líd otiskoval mnohé z nich, mimo to pak přinášel dotazníky našich ethnografů, na př. instruktivní dotazník o hvězdách v lidovém podání, jejž sestavil Dr. V. Tille (Č. L. VI. 120) a j. Otiskování dotazníků nezabralo by mnoho místa, vzbudilo by leckde zájem o některé méně známé stránky života a řeči našeho lidu a oživilo by snad jednotvárný program krajinských sborníků. Mluvím-li o malé rozmanitosti jejich národopisných rubrik, jsem sí ovšem vědom, že jimi není vyčerpána činnost všech sběratelů, ježto mnozí z nich přispívají i do našich obou ústředních časopisů a jména pp. J. Tykače, J, Valcháře,