Prof, dr. Stanisław Ciszewski probral ve stati „Czaszki ludzkie z kłódkami" důkladně toto zajímavé thema, pokoušeje se vysvětliti podivný zjev lidovou pověrou, že tímto prostředkem se nebožtíkovi zabrání škodíti živým, (Běží o nálezy lidských lebek se zámky v čelistech.) Srv, nahoře VIL, 24. Týž autor podal příspěvek spadající v obor cizího folkloru: „Trepanowaníe i skrobanie w celach leczniczych czaszek na Kaukazie" —■ přestáváme na pouhé zmínce.

Velmi bohaté výsledky přináší rozprava p. Bohdana Janusze pod názvem „Typy etniczne i kulturalne w prehístoryi Galicyí wschodniej". Ukazuje se z ní, že po celou dobu předhistorickou přebývalo ve východní Haliči stále totéž obyvatelstvo, jemuž tedy sluší přípisovati celý rozvoj předhistorické kultury onoho kraje. Svědčí o tom jednak ethnická kontinuita obyvatelstva jednotlivých chronologicky po sobě následujících epoch předhistoríckých, jednak kontinuita kulturní, kterou možno sledovati od nej dávnější epochy hrobů skřínkových až do nej mladší, datované hroby kostrovými. Autor jest přesvědčen o odlišnosti kultury malovaných nádob, která objevivší se nenadále na konci neolíthu, zaniká beze stopy na počátku doby kovové. Obyvatelstvo užívající malované keramiky nevytlačilo neolithického, ode dávna usedlého obyvatelstva, které se samostatně vyvíjelo dále obývajíc východní Halič až do doby, kdy se tam objevili Slované. Pro ethnickou souvislost obyvatelstva neolithického s pozdějším obyvatelstvem doby kovové mluví identita racová, jakož i příbuznos.t, kterou — jak výše podotčeno — lze konstatovatí mezi jednotlivými typy předhistorické kultury. Tato příbuznost jest patrna z úpravy hrobů představujících jeden nepatrně modifikovaný typ, jakož i z předmětů v nich nalezených. Shodný ráz hrobů dokazuje, že Podolí a Pokucie bylo obýváno týmž obyvatelstvem.

Studie p. Bronislava Malínowského „Totemizm i egzogamia" podává v části umístěné v tomto svazku názory anglického badatele J. B. Frazera, jejichž kritické ocenění bude následovati v dalších částech práce. Stať p. Bron. Piłsudskeho „Poezya Gilaków" pojednává o thematu velmi odlehlém a proto ji prostě zaznamenáváme. V obšírné rozpravě „Wieszczba i źreb" sebral p. Szymon Matusíak množství lexikálního materiálu sestaveného velmi pečlivě a proto cenného. Ovšem s dalekosáhlými závěry autorovými nelze souhlasiti, avšak polemika zabrala by mnoho místa a nehodí se do rámce této zprávy.

Z oddílu „Opisy i notatki" můžeme pro nedostatek místa uvéstí jen příspěvky nej důležitější: Prof. dr. Stan. Ciszewski otiskuje anonymní zprávu o beskydských horalech z r. 1786, J. Koczwara sebral „Wierzenia ludowe w Małych Kończycach" (ve Slezsku), В. Śląski pojednal o pověrách a dialektu vislanských vorařů (flisaków). Rubrice „Materyały i poszukiwania" ponecháno právem málo místa, neboť o ni jest postaráno v edicích krakovské akademie. Z nej důležitějších příspěvků tohoto oddílu uvádíme: „Przyczynek do słownika gwary mazowieckiej" od prof. Ciszewského a „Materyały do poznania górali tatrzańskich", kdež známý sochař р. W, Brzega zachytil zajímavou sílhouettu Symcia Tatara.

Na konci každého sešitu byly zprávy a úvahy, podle našeho