str. 143
lois, créant des mythes ou des mystifícations, pour répondre au besoín de merveilleux dont la plupart des hommes demeurent assoiffés" (332). Ref. nejsa ve věcech studií S-yvových odborníkem, mohl by věcně toliko dodati něco z našich pověstí o zvonech (ke str. 250); jinak ovšem vidí, že kniha je kritická a přesná, ba nejen že není na závadu, nýbrž právě její předností, že auktor psychologicky chápe tvůrce nemotorných či bájívých legend nebo má pro ně docela shovívavou omluvu, umožňuje mu to jeho věcné výklady. Bylí bychom jistě zvědaví na jeho závěry, kdyby si sestavil někdy statistiku toho, kdy a na kterých místecb kolik vzniklo čí se vyskytlo takových podvodných relikvií nebo obrazů, neboť srovnati oba momenty takové statistiky (místní i dobové) mluvilo by jasně. Kéž nám někdy auktor takové závěry může podati, historikům všem by patrně mnoho osvětlily a byly by spolu znamenitým příspěvkem к psychologii sociální. Obojí tito odborníci ostatně přečtou si tuto knihu s velikým prospěchem, každý pak se zájmem a porozuměním, neboť vedle věcné kritičnosti vyznačuje se též jemným a jasným slohem, oním dnes už tradičním francouzským slohem historickým. Р. M. Haškovec.
*
Dr. Hans Siuts: Jenseitsmotive im deutschen Volksmärchen. (Teutonia. Arbeiten zur germanischen Philologie. 19. Heft.) Leipzig 1911. str. 313.
Spis. dovozuje ve svém spisu, že velká řada pohádkových motivů se dá bez obtíží uváděti na představy o zásvětí a o duších i zařaditi do jich kategorií, jakož že představy o zásvětí jsou nezbytné pro techniku lidového básnění pohádkového. Spis. obmezíl se výhradně na německé pohádky, aniž však využil všeho pohádkového bohatství německého, postrádáme v seznamu použitých jím sbírek vzácné sbírky novější jako Bůnkerovu, Buschovu a j. Otázky o poměru německých pohádek к pohádkám jiných národů, k starší literatuře, otázek o spolehlivosti a hodnověrnosti pohádkového materiálu vůbec se nedotknul. Použil však jednostejně jako Grimmovy, ba i Bechsteinovy, jako U. Jahnovy, Müllenhoffovy, Stracker j anovy, Wisserovy a j. Materiál všech považoval jakoby za autentický, ryze lidový.
Předeslal „Přehled typů cest do zásvětí" (Hadesfahrttypen") a tu sloučil látky nej různorodější. Rek stálostí svou vydrží v domě mrtvého, vysvobodí bytost mrtvou, zakletou, vysvobodí krasavici pochovanou v kostele, vysvobodí krasavici z podsvětí, z moci bytosti pod-světné, rek poslán od tchána svého pro tři vlasy děda Vševěda, rek řeší u démonické bytostí nadlidské práce pomocí dcery této bytostí a spasí se spolu s ní útěkem, Perníková chaloupka, rek vyjede na1 skleněnou horu a dobude krasavice v závodech, rek dobude v zásvětí divutvorných předmětů, rek přinese pro otce ptáka ohniváka, jehož zpěv otce uzdraví а р., nevěrná matka (sestra) vysílá, stavíc se nemocnou, reka pro léčivé prostředky a j. v. Převážná část knihy (str. 19. až 232) naplněna jest podrobnými výtahy z pohádek. Nejsou však motivy zásvětní snad prozkoumány podle určitých, úže spřízněných látek, než motivy jsou úplně odpoutány od látek a sestaveny tak, aby dávaly jakýsi soustavný přehled, představ jakoby německého lidu o
|
|
