Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 160

sám r, 1727 jako kmotr a to bez obvyklého označení „obyvatel ždá-nický". Že se asi vystěhoval do Bučovic, tomu by nasvědčovalo, že 2T/n 1730 žení se ve Ždánicích Ondřej Penkert, džbánkář z В u-č o v i c. Jméno otce ženichova není udáno, ale dle stáří to mohl býti jediný Jan Penkert, který v době, kdy se asi Ondřej narodil, není nikdy zapsán v matrice ždánické,8)

FrantíšekPenkert, nejmladší syn Jakuba Penkerta, ženil se po prvé 10/6 1715. 20/5 1724 označen názvem Franciscus „Tauffer".9) První jeho manželka Terezie zemřela ve věku 32 roků 29/10 1727. 16/a 1728 oženil se po druhé s Barborou Maňasovou, dcerou Jana Maňasa ze Ždánic. V rektifikačním katastru z r. 1749 označen jako „Kriegel-macher" a připsáno při jeho jméně, že pro stáří neprovozuje řemesla, avšak byl asi nemocen, neboť zemřel 16/12 1749 ve věku 56 let.

O tomto džbánkáři víme určitě, jaké nádoby vyráběl. Karel Schirek ve svém článku o moravské keramice 10) zmiňuje se při Ždánicích, že odtamtud r. 1729 prostřednictvím slavkovského hejtmana bylo objednáno pro rajhradský klášter několik mís s poklopem. Při téže příležitosti se dovídáme, že se takové mísy ve Vyškově nevyráběly. Patrně byly něčím novým, čeho všichni lidoví džbánkáři nevyráběli. V této věci píše František Penkert sám slavkovskému hejtmanu a oznamuje mu, že mu některé posílá na ukázku a ostatní, že jsou připraveny. Udává též cenu těchto mís a to větších 1 fl. 18 kr. a menších 1 fl.

Mísy tyto, které jistě nejsou lidovými tvary, jsou asi napodobeninami nově se siřícího míšeňského porcelánu. Bohužel nepodařilo se mi dosud zjistiti takovou mísu.

Z doby působení Františka Penkerta mají však v klobouckém museu mísu se širokými okraji z r. 1717. (Vyobr. č. 5.) Uprostřed majuskulový nápis GAN KVBKA. Trojí ornament květinový na okrajích jest uspořádán trojúhelníkově a má značnou podobnost s hvězdli-ckými talíři z r. 1718; i lze z toho souditi, že ždánícká keramika měla velký vliv na okolní keramiku. Kubkové jsou rodina v té době usedlá v Lovčicích i jiných obcích okolí ždánického a jsou též v matrice psáni s b, ač bychom spíše čekali p. Mísa byla nalezena v Nikolčicích.

Ondřej Penkert z Bučovic ženil se 27/21 1730 s Marianou Starkošovou ze Ždánic, 3/10 1738 zapsán „Andreas Tufar". V rektifikačním katastru z r. 1751 označen je „Kriegelmacher", avšak zároveň při tom je poznámka, že se zdržuje v Čechách (in Connigebůrg). Zemřel asi v Čechách a to před r. 1762, neboť toho roku 17/4 zemřela vdova Mariana Penkertová.

Ondřejem Penkertem končí habánská rodina, jež založila ve Ždánicích výrobu majoliky. Další džbánkáři jsou domácí lidé.

První domácí rodina, jež počala pěstovati majoliku ve Ždánicích, jest rodina Maňasů, u nichž můžeme dokázati přesné vztahy k ma-jolice vyškovské. Již nejstarší výrobci majoliky ve Vyškově přešlí asi do Vyškova přes Ždánice. Rodiny Jánošů a Martináků, jež zalo-


8) Skutečně při zkoumání matriky bučovické nalezl jsem, že r. 1738 zemřelo dítě po Janu Penkertovi v Bučovicích. Poněviadž matrika bučovická počíná r. 1737, byl asi jíž před tímto rokem mrtev.
9) Zde máme přesný doklad, že české toufar (hrnčíř) vzniklo z něm. Taufer. 10) Mitteilungen des Mährischen Gewerbe-Museums in Brünn 1900 str. 100.

Předchozí   Následující