str. 162
však mezi obojí výzdobou spočívá v tom, že, kdežto na džbáně Ondry Polacha oře sedlák třemi koni, na džbáně Maňasově oře párem volů. Kroj sedláka na obou džbánech je stejný (mužský kroj vyškovský se nehrubě lišil od bučovického a ždánického), jenom klobouk s pen-tlemi nahrazen čepící. Výzdoba květinová liší se velmi ostře od jemně pracovaných ornamentů květinových na džbáně z r. 1714 svojí jednoduchostí kresby i barevností (převládá barva modrá). Byl-li nalezen džbán v Bohuslavících u Kyjova, pak zajisté má blíže ke Ždánicím a vliv slováckovyškovské keramiky, dal by se právě vysvětlítí delším působením Antonína Maňasa jakožto tovaryše ve Vyškově. Také jméno slovácké Hurban vyskytuje se spíše na Ždánicku nežli na Vyškovsku.13) Ovšem džbán Maňasův stojí umělecky hluboko pod džbánem Ondry Polacha z r. 1714.14)
Dle Christiana rytíře D'Elverta15) vyráběli ke konci 18. století ve Zdánicích 4 mistři ročně 13.000 kusů a na počátku 19. století 19 dělníků 15.000 kusů nádobí, tedy v 18. století skoro o polovici metně než ve Vyškově a v 19. století ani ne čtvrtinu. Ovšem právě na konci 18. století není matrika úplná a poněvadž také zaměstnání téměř nikde se neudává, lze těžko konstatovat! ony čtyři mistry a pouze lze o nich soudítí zpětně z hojných zpráv na počátku 19. století.
Ze džbánkářů na konci 18, století možno zjistití tyto-,
Antonín Zobek zemřel 2/5 1783 v 36, roce věku svého. V matrice označen fígulus et íncola. Bydlil v domě č. 150.
František Holek zemřel 26/3 1803 ve věku 68 roků. Narodil se tedy asi r. 1735 a mohl působití asi od r. 1765. V matrice označen „Krügelmacher und Bürger".
Felicián Vytopil. Při úmrtí jeho ženy Kateřiny 28/8 1830 dovídáme se, že byl „Krügelmacher". Byl asi velice vážen, neboť v letech 1817—19 byl purkmistrem. Zemřel 21/6 1837 stár 70 roků. Narodil se tedy asi r. 1767 a mohl působití od r. 1787. Bydlil v domě č. 40.
Matěj Uhlíř nar. 16/8 1769. Otec jeho byl Václav Uhlíř ze Ždánic, matka Anna. 21/1 1806 oženil se s Františkou, dcerou Josefa Adámka. Pří zápise označen jako „Krügelmacher". Při úmrtí jeho ženy 14/4 1869 praví se o ní česky „vdova po toufarníku".16) Zemřel 13/12 1831 ve věku 62 roků.
To jsou asi džbánkáři v druhé polovici 18. století, z nichž tři působili asi kolem r. 1790, což by odpovídalo udání D'Elvertovu. Jaké nádobí vyráběli, nelze přesně říci. Pravděpodobno jest, že ne-
13) Rozdíl mezi ždánickou a vyškovskou majolikou na poč. 18. stol. jest týž, jako vůbec rozdíl mezi habánskou a slováckou majolikou. Prof. M. Haberlandt správně označuje onen rozdíl v textové části svého díla „Oesterreichische Volkskunst" str. 101 a tvrdí, že rozdíl slovácke majoliky od habánské spočívá v hromadení motivů a hustším vyplňovaní všech ploch. Tomu skutečně nasvědčuje srovnání nádob vyškovských a žďánických a také archiválie svědčí proto, že vyškovská majolika založena Slováky a ždánická Habány. Ovšem nesprávné jest mínění Haberlandtovo, že onen rozdíl vznikl až v 18. stol. Právě moravská majolika ukazuje, že onen rozdíl existoval již v 17. stol.
14) Džbán náleží p. Dru. Frant. Weinerovi, с. k. notáři v Konici.
15) Christian rytíř D'Elvert „Zur Cultur-Geschíchte Mährens und Oesterr. Schlesiens" I. Brünn 1866, str. 492,
16) „Toufarník" jest lidový název pro džbánkáře na Moravě v 19. stol. Dosud pracující džbánkář Karel Skalický ve Výškově má na firmě „mistr toufarnický"
