léta 1896—1904 1*51%, Po těchto zemích následuje větší část západní Evropy, kde umírá ročně 1г/2—2% dětí od 1—5 roků, a to Francie, Belgie, Nizozemsko, státy jíhoněmecké se Saskem. Horší jsou již poměry v Anglii s Walesem, v níž dětská úmrtnost obnáší 2-16%, ve Skotsku, pak v Prusku, v němž dostupuje již 2-31%.

Od lízemí, jehož dětské úmrtnosti jsme si dosud povšimli, se ostře liší země jižní, jihovýchodní a východní Evropy bez ohledu na to, byla-li v nich kojenecká úmrtnost veliká či poměrně slabá, V čele kráčí Rusko, v němž zemřelo v letech 1891—1900 6'21% dětí mladších 5 let (a starších 1 roku), tedy téměř šestkrát více než v temže období v Dánsku, a s ním na stejném asi stupni stojí Španělsko, kde ve 2 letech 1900—1901 padlo 5-91% těchto dětí smrti za obět. Následují balkánské státy a Uhry, v nichž úmrtnost dětská se pohybovala kolem začátku nynějšího století mezi 4—5%, něco málo pod 4% přivedla to Italie (3'92%) a po ní následuje Rakousko, jehož země však zdaleka neposkytují stejný obraz. Dodáme-li, že ve Finsku zemřelo (1896—1905) 2'8% dětí, tedy mnoho ve srovnání se sousedním Švédskem, utvořili jsme si přibližně představu, jak ohrožen jest útlý věk dětský po odkojení v Evropě a tedy i přibližně jakého ošetřování a jaké péče se celkově kde dětem dostává.

A nyní si všimneme blíže Francie. V letech 1896—1905 zemřelo ve Francii 1-69% dětí starých od 1 do 5 let, a to 1'74% hochů, 1-65% děvčat. Tento výsledek můžeme označiti za hodně příznivý, Francie není příliš daleko za Švédskem (1-51%), předstihuje Belgii (1-84%), státy jíhoněmecké na př. Sasko (1-86%), Bavorsko (2%), tím více ovšem Anglii a Prusko; Nizozemsko, pro něž za poslední období nám scházejí data, má asi, soudě podle dřívějších dob, tytéž poměry jako Francie. Jest jasno, že o nějaké vysoké úmrtnosti francouzských dětí nemůže býti řeči, naopak v tom ohledu zaujímá Francie místo čestné, byť i ne první. A že se v ní věnovala opravdu pozornost dítěti, dokazuje vývoj této úmrtnosti. Máme záznamy od r. 1846 a stopu-jeme-li je, znamenáme stálý pokles tohoto koeficientu úmrtnosti. Z počátku je mírný, v letech 1846^—55 dělá 3-94%, 1866—75 ještě 3-6%. ale v období 1876—85 umírá již jen 2-9% dětí, na to 268% a posléze, jak jsme viděli, 1-69%. Jak zrovna v posledních letech se poměry zlepšily, ukazují nejlépe číslice absolutní. V pětiletí 1886 až 1890 zemřelo průměrem ročně 77.430 dětí 1—5letých, v pětiletých periodách následujících se toto číslo postupně zmenšovalo na 64.328, pak 51.949 a posléze v letech 1901—1905 umřelo jich již jen 44.763. К tomu přistupuje, že dětská úmrtnost klesala ve Francií rychleji nežli v mnohých státech jiných, rychleji nežli na př. v Anglii a také nežli ve Švédsku. V Anglii (s Walesem) umíralo dříve poměrně, méně dětí než ve Francii, v období 1866—1875 na př. 3'34%, kdežto ve Francii 3-6%, v poslední době předstihla ji však Francie téměř о г/2%-Difference mezi Francií a Švédskem bývala dříve mnohem větší než nyní a totéž bylo by lze říci i o jiných státech, ač jsou snad i takové, že se v nich podařilo bojovati ještě úspěšněji proti dětské úmrtnosti než ve Francii.

Co bylo shora řečeno o poměrně malé úmrtnosti francouzské ve věku 1—5 let, dotvrdím zde ještě výňatkem z tabulek úmrtnosti pro