а 75—85 let a teprve v dalším stáří se opět stírají z důvodů konečně snadno pochopitelných.

Nepřekvapuje-li nás však nijak osamělé postavení zemí severských, naplňuje nás podivem, co vidíme na Balkáně a z části i v Rusku. Úmrtnost starců jest tu překvapujícím způsobem malá, ba nepatrná, nesrovnatelně menší než na poloostrově skandinávském. V Bulharsku zemřelo z lidí 65—751etých v letech 1888—1895 4-54%, asi tolik jako ve Švédsku, z lidí 75—85letých však toliko 6'76%, v Srbsku v téže době 7-79%, kdežto ve Švédsku 11-44% (v Norsku 10-2%) a mezi úmrtností lidí starších 85 let obou zemí nalézáme rozdíly teprve ohromující; v Bulharsku obnášela 8'60%, v Srbsku 813%, naproti tomu nejmenší úmrtnost tohoto věku ostatních zemí (mimo Rusko, jež svými 13-89% blíží se oběma slovanským zemím balkánským), totiž norvéžská, byla téměř třikrát větší, dělajíc 23-29%. Jako důsledek toho pak vidíme, že tak vysokého věku nedožijí se jednotlivci nikde a také nikde není tolik lidí přes 100 roků starých jako mezi Jihoslovany,

Co pak se francouzské úmrtnosti stařeckého věku týče, jest přibližně taková, jak jsme na ni v průměru západoevropských zemí zvyklí a Francie i tu jest proti většině ostatních států spíše ve výhodě než v nevýhodě. Celkově se vyrovnává asi Anglii, do 65 let umírá méně lidí ve Francii, od 75 let opět v Anglii, značně předčí Francie státy německé a Švýcarsko, tím spíše arci Rakousko a Italii.

@---------------

Přehlédneme-lí všecko, к čemu jsme dospělí, pozorujíce francouzskou úmrtnost podle věku, shledáváme, že ve Francii nepanují žádné poměry nenormální. Úmrtnost francouzského národa nevymyká se nikterak z rámce, v němž se pohybuje úmrtnost ostatních evropských národů mimo národy severské (a evropské kolonisty v Australii, snad i částečně v severoamerické Unii) a jest spíše příznivější nežli v zemích sousedních. Smutně se vyjímá toliko poměrně velký počet osob dospívajících a dospělých (přibližně od 15 snad asi do 40 let), nad nímž se jest právem pozastaví ti a jejž lze snad uvésti v'souhlas s běžnými představami, jež panují o francouzské poživačnosti; pravím „snad", poněvadž nic nebývá klamnějšího než podobné loci communes а к vážnějšímu zpracování statistického materiálu, které by nejspíše mohlo přinésti sem světlo, neprikročil dosud nikdo. Tento nedostatek vyvážen jest menší úmrtností zvláště dětskou, ale i kojeneckou (z malé části snad i stařeckou), kde Francie předčí mimo ony země jmenované a výjimečně příznivé úmrtnostní poměry vykazující téměř všechny ostatní národy. Kdybychom si představili, že ve všech státech jest obyvatelstvo stejnoměrně rozvrstveno podle věku, a na takto vypočítané hypothetícké obyvatelstvo převedli pak celkový počet úmrtí, shledali bychom, že francouzská úmrtnost jest přibližně asi stejná jako anglická, j est značně menší než německá, o rakouské, italské atd. ani nemluvě; jen v Belgii a Nizozemsku bude výslednice o něco málo