S@180

příznivější než ve Francii. Vysvítá to ostatně z výpočtů, jakou naděj má v průměru jednotlivec žiti v jednotlivých zemích. Z nich pro potvrzení toho všeho uvedu zde něco málo, při čemž arci musíme míti na zřeteli, že francouzské a italské číslice jest o něco snížiti. Naději žiti roků má a) muž:

Jest sice pravda, že skandinávské země, australské státy, zvláště i Nový Zéland mají mnohem menší úmrtnost nežli Francie a kdyby se rázem podařilo stlačiti francouzskou úmrtnost na jejich úroveň, měla by Francie ještě obstojný vzrůst obyvatelstva měnou přirozenou. Arci ani při míře novozélandské neobnášel by ll°/00 ročně, tolik jako v Rakousku, jak myslí prof. Koloušek, ale mezi 6—7°/00 by se pohyboval. Jak je to možno, pověděla by mu sama úřední statistika novozélandská. Novozélandská ročenka (yearbook) z r. 1905 uvádí poměrný počet úmrtí pro onen. rok 9-21°j0Q< současně však vypočítává, že by tato číslice stoupla na H-85%0, kdyby novozélandské obyvatelstvo mělo takové věkové složení jako Švédsko v roce 1890. Po-ložíme-li za základ rozvrstvení francouzského obyvatelstva z roku 1906, shledáme, že by tato úmrtnost ještě dále stoupla asi na 13°/00, číslici to arci stále velmi malou. Z toho vidíme, že francouzská úmrtnost téhož roku byla asi o 6°/00 větší.

Všecky úvahy však, co by mohlo býti, a rozhořčování, proč Francie nemá takovou úmrtnost jako Švédsko nebo Nový Zéland, jsou liché a také docela neoprávněné, PoměryveŠvédskuav Australii a poměry ve Francii jsou docela různé. Viděli jsme již, že ve Švédsku klesá úmrtnost kojenců od samotného počátku 19, stol,, a stejně i úmrtnost dětí odkojených, ba i osob dospělých. V ostatních evrpských zemích týž process začíná u dětí až ve třetí čtvrtině století, místy dokonce až na samém jeho konci (u osob dospělých pravděpodobně dříve) a pak leží na bíledni, že nelze