zajímavé, ale mnohé bez ceny národopisné, jež pak všechny jsou rozhozeny po knize skoro bez ohledu к látce.

*

Rocznik (VI.) Polskiego towarzystwa krajoznawczego. 1912. Warszawa. Nakładem Tow. 1913. 8° malá; str. 181 i II.

Program tohoto čile se rozvíjejícího sdružení zahrnuje též ethno-logií, předhistorickou anthropologii a archaeologií a proto nutno zmí-niti se o něm v N. V. Č.

V minulém roce pokračovalo Towarzystwo s neochabující horlivostí ve své činnosti. Počet členů vzrostl od r. 1911 o 886, tak že spolek čítá nyní asi 4000 členů. Ke 20 existujícím krajinským odborům přibyly dva nové. Činnost vydavatelská nabyla rozměrů dosud nebývalých: lze znamenali přírůstek čtenářů illustrovaného týdenníku „Ziemia", první svazek díla Materiały do geografii ziem dawnej Polski" jest ukončen a Tow. počalo vydávati „Przewodnik po krół. Polskiem ve zpracování p. St. Thuguta.

Na měsíčních schůzích byla přednesena řada referátů, z nichž vyjímáme: K. Stołyhwo „Wrażenia z wycieczki antropologiczno-pa-leontologicznej w okolice Olkusza i do powiatu Taraszczańskiego, E. Jankowskiego „Wrażenia Krajoznawcze z podróży do Czech", „Słowiańszczyzna południowa".

Většina prací soustřeďovala se v kommissích. Tak na př. kom-mísse fotografická uskutečnila celou řadu exkursí, které obohatily sbírku clíchés o 694 kusy, dále přibyly 2000 fotografií, jež byly kata-logisovány a zařáděny. Jiná kommisse zabývala se uspořádáním a vydáním cenné pozůstalosti p. W. Nalkowského: prohlédla rukopisy, připravila mapy a odevzdala do tisku téměř polovinu prvního svazku.

Exkursí bylo pořádáno 25. Súčastnilo se jich 1039 osob. Odbory krajinské uspořádaly na vlastní vrub 117 exkursí, jichž se súčastnilo 2996 osob.

Knihovna vzrostla o 325 čísel, tak že nyní obsahuje 1872 čísel. Užívalo jí 115 osob, které si vypůjčily 454 svazky — číslo poměrně malé, ale jest zaviněno tím, že pro nedostatek místa není možno v knihovně pracovati.

Kommisse fysíografická pracovala velmi intensivně, Z referátů vyjímáme: L, Krzywického „Badania nad mogiłą Gedymina", W, Szukíewicze „Cmentarzysko ciałopalne płaskie pod wsią Naczą w pow, Lidzkim", M, Wawrzenieckiego „Ślady kultury pierwotnej w okolicach Włocławka na podstawie wykopalisk". Zprávy o pracích a studiích předložené kommis'si lze stručně vyjádřiti takto: p. M, Wawrzeniecki zpracoval sbírky výkopů předhistorických, uložených v museích oddílů Kujawského a Kieleckého. Mimo to prozkoumal hradiště v Dobrzyně nad Vislou s typickou keramikou a valy z pálených cihel. Ve vsi Kremplínech kraje Lipnowského odkryl hradiště zvané „Szaniec". (Práce ta bude tištěna ve svazku XXI. „Pamiętnika fíziografícznego". V Kielcích popsal, změřil a fotografoval 91 památek, P. Ludwik Krzywicki prováděl zkoumání litevských hradišť ve dvou směrech: 1. pracoval mapu hradišť nad horní Dubissou a dolním tokem Niewíaže, 2. prováděl výkopy v tak řeč. mohyle Gedymina ve Wíeloně nad Němnem. Mohyla Gedymina jest z nemnohých hradišť,