znamená liebkosen, tedy myslím slovem hladit je to dosti dobře vystiženo.

0 hlavě v té větě řeči není. Na druhém místě pak všechny německé překlady

1 překlad ruský vynechaly větu slog varme. Věta ta zní slog varme, tändte eju-set t. j. rozkřesala oheň, rozvítila svíčku. Na třetím pak místě, kde místo mého „nářadí" má německý překlad „Axt und Beil" a ruský sekyru, stojí v norštině pouze: „něco, čím by se prosekal", tedy vlastně i moje nářadí je již nadbytečné, ale zdálo se mi, že „něco, čím" nezní pěkně, a tak jsem obětovala věcnou správnost libozvuku."

@-------------------

V „Zápiskách" učené společnosti Ševčenkovy sv. 112., str. 226, napsal Volod. Hnatjuk velice uznalý referát о VI. sv. „Národopisného Vestníka".

„Studentský Obzor Menšinový přináší v 5.—6. č. IX. ročn. str. 83 článek Fr. Mokrého „Lidové umění v Menšinovém Museu", připojuje seznam odborné literatury, ale o „Národopisném Věstníku" vůbec nic neví.

@-------------------

Z nejnovějšího sešitu „F. F. Communications" No. 8—12 dovídáme se, že znamenitý italský učenec Giuseppe Pítré měl na universitě Palermské počátkem r. 1911 zahajovací přednášku o demopsychologii. Nemůžeme potlačit! podivení, že učenci tak dlohou řadu let působícímu teprve v tak pozdní době bylo umožněno vzdělávati pro yědu na universitní katedře.

@-------------------

Od dubna r. 1913 jest na universitě Kodaňské profesura pro severskou lidovědu.

@-------------------

@-----------------------

„Společnost Přátel Starožitností Českých v Praze" dle zprávy, vydané v 1. č. „Časopisu" jejího, v roce 1912, zakročila třikráte na ochranu památek nemovitých, čtyřikráte o památky movité; dále uspořádala 3 poučné výlety a 6 přednášek (a 15 odbor praehistorický). Členy měla 782 proti 968 roku minulého. Na malý zájem stěžuje si proto zpráva právem a není v tom jistě osamocena: „Snaha získati členy nové byla přes značnou práci marna. První číslo „Časopisu" bylo s oběžníkem o cílech společnosti a s oddělitelnými lístky na přihlášky členské (v počtu přes 9000) rozesláno po českých místech lázeňských a výletních, větším restauracím v zemích české koruny i za hranice na místa Čechy navštěvovaná, ale přistoupili jenom 3 členové." Knihovna „Společnosti" čítala 1225 děl o 2388 svazcích, z nichž nově přibyvších bylo 65. Příjem byl 6486'83 K, vydání 6234-17 K. —z.

V červenci 1913 otevřeno bylo obecenstvu Umělecko-průmyslové Museum v Plzni, instalované v nové budově. Museum, jehož působištěm je obvod obchodní a živnostenské komory v Plzní, bylo založeno již r. 1885. Stavba budovy pro museum byla usnesena ijiž r. 1888, ale přikročilo se к ní teprve r. 1897, kdy byla konečně zabezpečena úhrada stavebních nákladu. Návrhy a plány na stavbu budovy a všechno vnitřní zařízení vypracoval musejní ředitel arch. Jos. Škorpil. Náklad na stavbu byl — bez místa stavebního darovaného městem — 750.000 K, na jehož úhradu přispěla země 520.000 K. Náklad ostatní i výdaje na vnitřní zařízení (v obnosu 241.553.50 K) neslo město, jež věnovalo takto na své museum na půl milionu korun. Mimo to Plzeň nese náklady na úřednictvo (7 osob) a služebnictvo (5) musejní, otop, čistění a udržování budovy, jež převyšují 40.000 K roč. Subvence, jichž se odjinud museu do-stává, slouží hlavně nákupu (stát poskytuje 10.500 K, země za pravidelných poměrů 12.000 K, okres 1000 K, obchodní komora 3000 K). Při museu je knihovna (2487 děl o 5291 sv.) a čítárna [se 116 časopisy). Mimo místnosti exposiční a kanceláře jsou v nové budově: místnosti