str. 208
5. Konc. —fo)ra:
Čas. mus. spol, sloven, VIII, 11,
Jednora drugora rajka drajka
píndo lindo sekva dekva
dikula, díksa, brana tyka něpřityka,
sekyra motyka pantok ven.
|
Náš domov 1899 str. 136; Vyhlídal, Naše Slezsko 241— Stejně přetvořené číslovky máme v polských počítadlech, na př.: Jednora drugora trójcom cwórcom piędziom lindziom okna sokna dziwora diksom, Wisła II, 611)ie; Ibid. str. 361,4q, str. 611,14í, 836,2Bf;
Začátek další kategorie českých počítadel tvoří číslovky n ě-m e c k é.
An cvaj tráje —
stavěli jsme máje;
na svaťvho Františka
přiletěla jeptiška;
jeptišku my prodáme koupíme si korále.
|
Erben str. 28.—; Var. Eins zwai draje sázeli jsme máje, U sva-týho Františka byla jedna jeptiška. Jest-li tu jeptišku neprodáš, přijde na tě Mikuláš. Český lid X, 166; od 3.ho řádku: u svatého Františka, strašila tam jeptiška s krvavýma zubama. Kdo ty zuby najde, štyry míle zajde, štyry míle za Prahou, najde babu šmachťa-vou, Plzeň, listy 1892 č, 26; od 4,ho ř, — sloužila tam jeptiška. Jestli mně jí neprodáte, tak se na mně podíváte, hodím na vás kámen, sekula sekula amen, Dufek str, 77; srov. ještě Bartoš, Děti 78; Če-četka 38 č. 39.
Ajn cwaj draj, — do pokoje ráj.
Co tam budem dělati?
Stříbro zlato lámati.
Komu ho budem dávatí?
Císařovy dcerce — na ty zlatý věnce.
Věnec leží ipod prahem,
zamazaný tvarohem.
Tvaroh sníme — věnec zahodíme.
|
Jitřenka XVI. str. 36; srov, Slávia 1873 1, 33 č, 4, — ř, 5: císařově Lence, ona plete věnce ,,, ř. 8: Počkej Honzo, co's to udal, zamazal si košilku; postavím tě na kopeček, koupíme tí bubeneček, na bubínek bum, bum, bum, na housličky tydlí tum. Slávia II. 4, str. 31 č. 8; Krolmus III. 123; Erben str. 28—29, 56; Václavek, Děti; Květy mlád. II. 2 str. 142.
Obšírněji říkají hanácké děti, Vyhlídal 102 č. 20: Ajns cvaj draj, veze pana raj, veze pana kmotra, vekókala z okna, sedla na stolečko, zlámala nožečko, přesil к ní anděl, všecko ji pověděl, co má dělati, stříbro, zlato kopati, Kemo ho má dávatí. Císařové cerce, ona plete věnce. Věnec leží pod prahem, zamazané tvarohem, a te Lojzka, honem ven!
Jiné zase počítadlo od Litomyšle vytištěno ve sbírce Slavie (1873) 1, 33 č. 3: Ajnz, zvaj, tráje, Honza dává krávě, husa na to kechce, kohout na to kokeří, že to poví mateři. Nepovídej Honzíčku, dám ti mastnou žemličku, budeš-li mít málo, dám ti panské stádo, panské stádo běží, panímáma leží. Já pan Sebastián pasu koně na ouhoně. Čím je bíju? Zlatým bíčkem pod kopíčkem. Poupata, roupata, čtyry oka ven, páté do kamen, šesté do dveří, kozo otevři.
|
