Slezská Vlastivěda I. 128, ukazují na německé: Ene bene dunke funke, rabe schnabe tippe tappe, käse nappe ulle pulle ross ib ab aus. Hruschka u. Toischer, str. 427 č. 303, Zs. d. Ver. f. Volksk. V. str. 284.

Nej rozšířenější snad dětské počítadlo toho druhu, které koluje v ne j rozmanitějších variantech po celých Čechách, Moravě, Slezsku i Slovensku, jest „En ten týny".

Plzeň listy 1892 č. 26; — skoro stejně Český lid XIII. 188 (Tábor) Var. 2. ř. Seravaka vína, seravaka vikívaka, seravaka vik! Č. L, XIII, 235 (v Chlumci nad Cidl.); — sávraka dýna, sávraka dykyta, huja, huja, buc! Č. L. XIII. 235 (Dolní Královice); skoro stejně Č. L, XIII. 236 (Panenská za Strahov, branou); En ten týne, saúraka dýne, saraka ty kytaka, suk buk ven Bartoš, Lid a národ, str, 68; En ten týnu, sauraka vínu, sauraka vikivaka, boje voje bom bus. Václavek, Děti na mor. Valašsku; En ten týno, souraka rýno, rykovaka ale palec bum. Vyhlídal, Han, dětí 99, č, 4. En ten týnus, tau raka sinus, tau raka tykytaka, en ten pus! Ib. 101 č. 14. En ten dýnu, muraka týnu, muraka tyky taka, bum! Český lid XIV. 467 (Z Kyjovska); En ten týnus, samarake kmí-nus, samarake nebo zrake ím pum padla puf ven! Jitřenka XIII, 96 (Poličsko); Ententýny, souvraka dýny, souvraka buma straka, cíta cíta buf. Český lid XIII, 480 (Volyňsko); An ta týnus, rauraka týnus, rau-raka tyky taka, an tan tus! Záturecký, Slovenské přísloví 281, An ten tány, savaraka dány, savaraka dykyta, buja buja buc. Český lid XIII, 477 (z Protivínska); An tan tinus, majarakatínus, majaraka tiki fiki, nos. Český lid XI. 28 (Hor. Bzínce), En den dine, sauraka dine, sauraka diky daj, alec palec ven! Šebestová, Lidové dokumenty 44; srovnej ještě: Jitřenka XVI. str. 96 (z Poličská), Český lid XIII. 234 (Slánsko); Záturecký, Slovenské přísloví 281, č. 135; Dufek, Horácko 74; Květy mládeže II. 2, str. 142, Čečetka, Od kolébky do hrobu 35 č. 2, Anděl strážný 1882 str. 207 (Ústí n. L.), Sbor. hořic. str. 131 (Ostroměř) a j. I polské sbírky je uvádějí. Tak Wisła III. 337, 456: En ten tinus, save rake binus, sawe rake eke akie ele kwelé bom. Rovněž německé: Ene tene tinus, sauracke tinus, sauracke tiketake, sei wenne du's. Beitr. zur deutsch-böhm. Volksk. I. sv. 2. seš. str. 67, Nr. 54; srovn. též Ztschr. d. V. f. Vk. VI. 198.

Jiného rázu jsou zase:

Bartoš, Naše děti str. 79.

Náš domov 1899 str. 137; — srov, Bartoš, Naše děti, 79, Vyhlídal, Naše Slezsko str. 241, Český lid XIV, 467, Budečská zahrada XIX. str. 79, Bartoš, Lid a národ 68, Šebestová, Lid. dokům. 47. Vlastivěda Slezská I. 127. Án dám dyrkum dakum, salvám insperatum, nikum flinkům cukrlátum lusk. Vyhlídal, Han. děti 99 č. 5.