Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 213
An tan tataran

ein bum kalvaran,

kalvarika šlamastrika,

ajer fajer bum!

Čas. mus. spol. sloven, VII, 11; — srovn. Český lid XIII, 478, 480, Václavek, Děti na Mor. Valašsku, An tam tamtaram, címbumkarva-ran, karvaryka, lumastryka, pryč. Vyhlídal, Han. dětí 99 č. L, Květy mlád, II. 2 str. 192, Záturecký, Slovenské přísloví 281, Рек E., Valašské národní písně a říkadla str. 101, Bartoš, Naše děti str. 79.

En don de dyon,

sime koupil ion;

Anna vaka, levá ruka,

ten kamenskej zvon.

Sborník hořický str. 130; — srov. Anděl strážný 1882 str. 207, Náš domov 1899 str. 137, Vyhlídal, Naše Slezsko str. 241, Bartoš, Naše děti 79, 12. Ence bence kobylince, bác. Vyhlídal, Han. dětí 99. číslo 3.

Takovýchto a podobných rozčítadel, plných nesrozumitelných slov, jež bujná fantasie dětská vytvořila, jest ještě celá řada. V souvislosti s těmito můžeme uvésti také takové dětské říkačky přede hrou, které jsou jaksi naivními rýmovačkami na začátek některé z předchozích formulek rozčítacích. Zejména ono tak rozšířené „En ten týny" bývá velmi často jejich úvodem.

En ten týny,

kde jsou líny?

Já líny neviděl,

já viděl vlka,



on do potoka,

já na něj házel,

on bobky sázel,

En ten tyč, adla madla pryč.

Český lid XIII. 234; — poslední řádek vyškytá se též jako samostatné počítadlo. Jitřenka XVI. str. 96; — srov. Č. lid XIII. 237; Dufek, Naše Horácko 75; Slávia II. 4 str. 29, Plzeň, listy 1892 č. 26, Čečetka 35 č. 3, Sbor. hořic 130, Slávia (1874) 4, 40 č. 6 (2—3 ř.: Kde jsou lidi? Já jsem lidi neviděl . . . )

En ten tynty,

de sú flinty

u piemochra,



není doma,

je na poli,

okopává tam brambory.

Václavek, Děti na mor. Valašsku, srovn. Český lid XIII. 287, Vyhlídal, Han. děti 101 č. 13.

En den dindy, kde sou lindy,

enom jedna íindička,

u svatýho Františka,

a ty, Jurko, hoň nás.

Šebestová, Lid. dokumenty 47.

En ten tanta,

oženil se Franta,

vzal sí ženu maličkou,

uhodil ji paličkou,



palička se odrazila,

novotníčka poranila,

en ten tyč,

kadla madla pryč.

Český lid XIII. 235.

En ten tyč,

vezmu na tě bič,

poženu tě z kola pryč.

Čečetka, Od kolébky do hrobu 35 č. 5.


Předchozí   Následující