str. 217
Tyto verše ozývají se také v počítadlech:
Kováříčku! kovej kola,
pojedeme do Krakova;
a z Krakova do Budyně,
jsou tam hezky hospodyně;
a z Budyně do Benátek,
koupíme tam p ár telátek:
jedno lysy, druhy kusy,
třetí sotva ocas nosí.
Hospodyňka, hospodář, —
a ty, kluku, var od nás.
|
Erben str. 28, č, 16; — srovn. též Erben č, 15, Zahr, budeč. VIL, Bartoš, Naše děti str, 82 č, 12, Dufek, Naše Horácko 76; var. stručnější, zejm, bez oněch tří veršů srovn, Bartoš, Naše děti str, 82 č. 11, Budeč. zahrada XIX. 79, Slávia IL, 4 str, 31 č, 7 (Dítě pláče, bude den, pojedeme do Jelen; koupíme tam jelena, dáme do kuchynky, mezi dobré hospodyňky, hospodář-medvědář a ty kluku šibeničná di vod nás). Jinde Ib, 32 č. 9 připojeny jsou tyto verše к počátku nahoře str, 216 uvedenému: Prší, prší, jen se leje, kam koníčky pojedeme, Pojedeme do Brandýsa a z Brandýsa do Brna, koupíme si jelena atd. a opět verš již známý: pane koně na verboně a ty bábo cink ven,, Pokl, mládeže sv, 85, Plzeň, listy 1892 č. 29. Počáteční tyto veršíky zase spojily s jinými hanácké děti: Aj, kulička stříbrná, pojedeme do Brna a z Brna do kuchyně, mezi dobré hospodyně. Hospodáři mezi nás a ty kluku, fafrnochu, pryč od nás! Vyhlídal 104 č. 33,
Některá rozčítadla činí jaksi dojem zbytků pohádek, které kdysi vypravovala babička, aby děti poseděly:
Stojí, stojí kaplička, u svatýho. Františka,
Spadl na ni kámen, o Maria, amen!
|
Šebestová, Lid. dokům. 45, K tomu obyčejně bývá přidáno pokračování z jiného počítadla, na př.: Pojedeme do Kyjova, a z Kyjova do Brna mezí dobré jadrná a z jadrnky do kuchynky, mezi dobré hospodyňky. Hospodář, kominár, a ty bratře, chytej nás.
Václavek, Děti na mor. Valaš.; —- srovn. Český lid XIV. 467, Bartoš, Naše děti str. 82 č. 13, Реек, Valaš. nár, písně str, 101. Podobné uvádí Vyhlídal, Han. děti 103 č. 23: Svítí, svítí lampička, u sv. Františka, spadl na ni kámen, Severia amen! Severía hledej kola, pojedeme do Pijova, a z Píjova do Brna, jsou tam dobrá jadrná. A z jadrnky do kuchyňky, jsou tam dobré hospodyňky.
Zcela zvláštní jsou počítadla, která vyvinula se z říkadel řetězových (něm- Kettenreime), jež nazývají se tak odtud, že koncové slovo řádku předchozího jest pokaždé začátečním slovem řádku následujícího:
Trávu mám, krávě dám,
kráva mi dá mléko,
mléko dám pánovi,
pán mi dá žito,
žito dám mynářovi,
mynář mi dá múku,
múku dám pekařovi,
pekař mi dá chléb,
chléb dám žebrákovi,
žebrák mi dá očenáš,
a ty, pane kuliáne, chytej nás.
|
Bartoš, Líd a národ 68; srovnej Václavek, Děti na mor, Valaš., Peck, Valašské nár. písně 102, Český lid XI. 28, Bartoš, Naše děti 83. Takovýchto řetězových říkadel (Kettenreime) najdeme zejména u Němců mnoho. Mezi nimi a českými znamenati lze tak nápadnou podobnost, že české činí namnoze dojem překladu, nebo aspoň přímého napodobení. Tak na oř,:
|
