Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 220

Hed u. -spiel 1830, Drosíhn, Deutsche Kinderreime 264, G. Züricher, Kinderlied u. -spiel str. 73, č. 356 a j.

V leckterých počítadlech tohoto druhu vidíme droboučké zárodky báje zvířecí.

Běžel zajíc kolem plotu,

roztrhl si novou botu;

liška mu ji sešívala,

veverka se posmívala;*)



co ty se máš posmívati,

dyš já umím zašívati,

hybaj hybaj ven,

udeřím tě zlatým kamenem.

Bartoš. Naše děti str. 86 č. 11; — srovn, Erben str. 29, Slavie 2 (1873), 20 č. 7 ....zašívat!" Hokvice, bukvice, čtyry okna ze sednice, čtyry okna ven, uhodím tě zlatým kamenem. Poklad, mlád. sv. 85 roč. 1902, Jitřenka XVI. str. 96, Čečetka Od koléb. do hrobu 37 č. 35 , Vlastivěda slezská I. 127, Václavek. Děti na mor. Valaš., Zahrada budeč. XIX. str. 79, Záturecký 281. Bartoš. Lid a národ 68, Peck. Valaš. nár. pís. 101, též Sbor. mus, spol. sloven, VI. 140. „Zajíc" přichází též v polských říkadlech: Siedzi zając na przypiecku, mówi pacierz po niemiecku, englec miglec poszła stara baba precz. Wisła II. 362, 610 a j.

U našeho lesíka

starý ježek naříká,

iže prý ztratil nové boty,

jak šil včera do roboty.



Nenaříkej, ježku náš,

mezi námi boty máš.

Ať jich vzal ten nebo ten,

vypíchej ho z kola ven!

Vyhlídal, Han. děti 103 č. 30.

Podobných dětských říkaček je celá řada. Na ně jen odkazuji: Erben str. 29 č. 26; Poklad, mlád. sv. 85, Bartoš. Naše děti 86, Čelakovský. Nár. pís. 'l. 214, Čečetka, č. 23, Český lid XIII. 478, Zahrada budeč. VII., Slávia II., 4, str. 32 č. 10; 34 č. 16, 17. Dufek, Naše Horácko 79, Záturecký. Sloven, přísl. 281, Sbor. mus. spol. sloven, VI. 140, Čas. mus. spol. sloven. VIII. 11, Vlast, slezská I. 129 a j.

šiju boty do roboty

od neděle do soboty,

buci buci buc,

Čečetka. Od koléb. do hrobu 36 č. 16.

Poslali mne na obruče,

já nadělal hůlek,

abych se moch bránit,

až pojede Turek.

Český lid XIII. 478.

Ala uška z pyku ven,

než zabubnuju na buben,

a kerý tam vostane,

velkou buchtu dostane

ala uška, ala ven,

než uhodím kamenem.



Slávia П., 4, str. 30 č. 6.

Stojí hruška v šírém poli,

kdo je šelma, ten se bojí.

Já jsem šelma, nebojím se,

vezmu palaš, postavím se.

Hrajte mi, trubte mi,

dělejte mi marš,

af mám do vojny kuráž.

Zahrada budeč. VIL; —■ srovn. Dufek 78, Bartoš, Naše děti str. 98, Šebestová, Lid. dokům. 45, Sbor. mus. spol. sloven, VI, str. 139.


*) U Krolmusa EL, str. 112., čtou se obdobné verše ve hře „Soud na návsi pod máji": Šmatla skočil přes lavici, přetrh sobě nohavici. Žena mu ji zašívala, bába se jí posmívala ...

Předchozí   Následující