str. 6
ruská dvojzubá цапулька, цапуга, черкуша,16) dále nejprimitivnější tvar' běloruské sošky17) a sousední staré radło polské,18) u nás valašský hák od horní Bečvy19) a několik háků českých,20) na jihu slovinská rezalnica, rez au n с a,21) některé arly z Korutan22) a ralica z Ravna v Hercegovině.23) Maloruské ralo bývalo ještě v XVIII, století celé dřevěné, i ralnik, dnes železný. Ba zachovala se dosud rala cele dřevěná, z jednoho kusu zhotovená (obr. 1).
Do druhé poněkud odchylné skupiny, ale také stejně starobylé, patří řada českých radel, jižních oral (rai) a pak meklenburský i západo-pruský hák, při nichž všech na spodu zadní části zůstala, resp. se vy-, vinula těžší, po zemi se ploužící kláda — plaz, jenž dodává radlu větší stability proti typu předešlému.24)
Původně nebyl plaz ničím než sesílenou, vodorovně odstávající částí hřídele, později utvořen z klády připojené. Náralník při tom snadno přechází vev tvar klínu na plazu šikmo postaveného a po případě i o hřídel opřeného. Šikmé postavení jeho v úhlu 40°—50° je vůbec typické pro slovanské nástroje, ač ne výhradně slovanské.25) Tato skupina nezachovala se už tak v původní primitivní podobě, přibírajíc různé vymoženosti v rozdělení celkové formy i v detailech, na př. odvalní desku, kolečka a pod., tak že se z ní leckde už vyvinuly skutečné přechody k pravému pluhu, který byl také plazem opatřen. Náleží sem na severu meklenburský hák, v němž můžeme viděti přežitek starého radla obodri ckého,20) dále t. zv. socha (Zoche) slezská,27) t. zv. polabský pluh z Nákla jižně od Ruppinu28) a pomořanský oborávač zemáků,29)
16) Srv. o nich u Zelenina Соха 17 sl.
17) A. S e r ž p u t o v s k i j Мат. по этн. Р. I. 48.
18) Gloger Z. Enc. staropol. IV. 137, Bujak Studya 401, Braungart Urh. fig. 171.
19) Houdek Cas. olom. 1898, 88. Fotografii oráni s hákem přineslo Album Valašska (Nový Jičín 1898) 26. Jiný horský hák podobný našemu háku ze severových. Čech předvedl M. Chytil v Sel. Archive VIII. 128, ale bez udání, jiný téhož typu z vysočiny Drahanské viz vyobrazený v Č. Světě 1913, č. 45.
20) Peisker Zur Soz. Gesch. В. 52, Braungart Urheimat 54 sl., 65. Sem náleží t. zv. rudohorský percák, šumavský' krahulík a Braungartem zobrazené háky z Trutnovská a Rudohoří (Braungart obr. 22, 30, 34).
21) Rhamm Ethn. Beitr. II. 1. 98S (Taf. II. 12), Braungart Urh. 134 sl.
22) Braungart Urh. 135, obr. 107.
23) Podle kresby ralice z Kotezů u Ravna, kterou mi zaslal adj. A. Stocký.
24) Braungart zove tento druh radel K e i 1 p f 1 ü g e nebo Sohlenpflüge proti typu hákovému — Hackenpflüge, Handgeräte (Urheim. 5b sl., 96 sl.), Peisker rozeznává Haken — Hakenpflüge — Pflughaken (Zur Soc. B. 51 sl.), Rhamm Urhaken bez plazu a Pflughaken s plazem (Ethn. Beitr. П. 1. 963). Každým způsobem vyvinul se značný rozdíl mezi typem prvním, kde ruka tlačí rýč šikmo do země a druhým, kde se plouží těžký klín vodorovně po zemi, resp. v rýze, kterou si v zemi vytváří.
25) Peisker 1. c. 51, Braungart Urh. 71.
26) Braungart Urh. 66, Peisker I.e. 58 fig. 14, B e hl e n Pflug 64, а T h a e r A. Grundsätze der rat. Landwirtschaft. Beri. 1868е, 41. Další literaturu viz u Bujaka Studya 398.
27) Braungart 67, obr. 35, J. Werner Die Zoche. Zs. f. Ethn. 1903, 706.
28) Braungart 68, obr. 38.
29) H. Schumann Zs. f. Ethn- XXVII. 332.
|
|
