dále č. nákо1esník, o něco málo odchylná p1užice z Klatovska a Prachaticka, radlo středočeské30) a radlo moravské, k němuž patří i pluh, jímž císař Josef II. oral na poli u Slayíkovic,31) płużyca polská,32) dále skupina oral z Korutánska a Štýrska,33) ralica ze Slavonie,34) орало z Bosny a Hercegoviny,35) рало z Černé Hory,38) рало, ралица ze Srbska,37) ралица ze záp. Bulharska, jakož i рало z okolí Plovdiva38) vesměs lehké konstrukce a konečně část radel malo-ruských Petzholdem a Peiskerem uvedených.39) Připojení slovinského a srbochorvátskeho rala tvoří sice obtíž, poněvadž se při tom naskytuje otázka, nejsou-li v této formě, totiž ve formě háku s plazem, zde oplas, podplas zvaným,40) přejata ze sousedního německého árlu (a ralnik z ar ling), pro což Rhamm uvedl řadu důvodů.41) Ale poněvadž nelze naprosto předpokládati, že by také ostatní Slované západní a východní přejali svá stará radla a orala z něm. árlu,Jehož oblast je,omezena na jihobavorskou oblast alpskou, — ani do Švýcar už nejde — musíme i zde připustiti, že Slovinci a Chorvaté měli, přišedše do Alp, také své hákovité oralo, jehož jméno přešlo na nástroj, sousedních Němců.42) Možná však, že v dalším vývoji tento zase působil zpět na přetvoření rala v některých detailech (Riss — rezalnica, Federn —■ lemežnice).