str. 17
přechod teprve dokázati, neboť je také možno, že na obou místech, na Eufratu i na Visle nebo Dněpru byl vznik samostatný, resp. společný.
Práce, kterou radlo při orání konalo, omezovala se na to, že rylo půdu, aniž by vyrytou zem hlouběji zabíralo a účelně překládalo, rozhrnujíc je po obou stranách lemeše buď stejně, nebo na jednu stranu Afíce a druhou méně podle toho, na kterou stranu oráč radlo klečí naklonil.
Ale přes to bylo radlo přístroj na svou dobu vhodný a užitečný; stačilo, jako podnes maloruské jednozubé ralo, ke každé práci zejména v lese po zdaření, stačilo к orání půdy stepní, dálé к přípravě půdy pro setí, což pluhem možno není a hodilo se výborně pro svou lehkost к zorávání strmějších strání.82) Co všechno dovede a vydrží meklenburský hák, napsal výstižně už Peisker.83) Proto se také radlo podnes udržuje v praksi а к jistým pracím pokládá je i českomoravský hospodář stále za výhodnější nástroj nežli pluh, na př. k preorávaní pole zoraného, к vyorávání zemáků, k obrývání zasetých semen84) a rovněž v Rusi k preorávaní hrubých hrud nebo к zpracování vymýcené půdy lesní. Na Malé Rusi užívá se radla i k preorávaní půdy napříč.85)
II.
Proti radlu znamená socha, která podnes panufe na Rusi a v Polsku (jakož i v sousední Litvě a Prusku) v jistém směru značný pokrok, neboť se liší od radla, resp. primární sošky, z níž vznikla,86) tím, že byl přidán druhý lemeš na Ruši ральникъ nebo сошникъ zvaný, aby se půda rychleji a na širším pruhu rozrývala; dále přidána i lopatka (полица, též отвалъ, отвалка, присохъ, шабала), která vyrytou půdu .zachycuje a shrabuje, — výkon, pro nějž ruský lid má speciální termin пахать proti prostému rytí, brázdění půdy (черкать) radlem. „Не соха пашетъ а полица" praví ruský sedlák87). Jediný široký ralník nevznikl u ruské sochy prostě proto, že, jak Velkorusové, tak i Bělorusové, jejichž kraj byl kolébkou sochy, žili na půdě lesní a byli nuceni ob-dělávati ponejvíce půdu s kořením a kamením a v takové půdě nebylo dobře pracovati s jedním širokým a plochým rýlem. Proto přidali raději druhý tupý a úzký ralnik, tak že zadní deska ruské sochy vybíhá dnes ve dva rohy — ножки, рога, рожки se dvěma jednostrannými sošníky (odtud i název její разсоха). Polica se obvykle překládá při každém
82) Srv. Zelenin Coxa 18, 19, 113—117, 119.
83) Zur Soz. I. 59.
84) Peisker 1. c. 52 sl., Bartoš Dial. II. 1. с.
85) Zelenin Coxa 17 sl., 22 sl. a Čubinskij Труды VII. 400. Srv. i o Polsku zprávu M. Oczapowského u Bujaka Studya 404 a Studzianky ve Wisie XVI. 177.
86 Srv. výše str. 6. a vice u Dm. Zelenina Русская coxa. Vjatka 1908. 121 sl., a Braungarta Urh. 185 sl., Ackerbaugeräthe 162, Taf. 3. I u sochy zachován je výraz ральникъ. Další kombinace, jež zde sledovati místa není. přeměnily prostou sochu misty v dnešní kostromsko-jaroslavskou k o s u 1 i (косуля), t. j. sochu jednostrannou, na koso pracující (Zelenin 67 sl., Braungart Urh. 192).
87) Zelenin, 1, c. 11, 48 sl., 111 sl. Dlužno však připomenouti, že polica jest ustrojena nedokonale; nevyřezuje půdu a neobraci plásty země, jen je obrabuje. Ale i tu jsou pokroky.
|
