Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 19



ruský výtvor pozdější radla92). Byť i původ její zůstává nejasný93), vznikla zjevně v hospodářství lesním, na půdách kamenitých a kořenovitých, na ladech a lazech ze zdařených lesů. Nebylo jí třeba na půdě kypřejší, stepní. Proto vznikla v 'Bílé a Velké Rusi a ne v Malé a zde také zůstalo radlo, zatím co na sever od Polesi ovládla socha94) nebo nástroje jí příbuzné. Teprve později začal pluh vytiskovati obé.

Ovšem také socha nezůstala stati jen na formě právě popsané, nýbrž vytvořila další formy přechodné к pluhu, podobně jako měla i přechody к radlu. К formám prvního druhu náleží zejména jednostranná socha velkoruská, litevská, vjatská, socha s nožem а косуля, k druhému цапуга а черкуша.95)

(Dokončení).


92) Zelenin I. c, Rhamm, Wohn., 292.
93) Zde bych připomněl, že Janko myslí na vliv iránský (Pravěk 61), F. Tepluchov na původ finský (Землед. оруд1я пермской Чуди. Перм. Край, I., 86. Srv. Zelenin, 130), Braungart popírá aspoň původ slovanský (Urheimat, 162, 186). Je-li litevská socha nástroj přejatý, či souběžně s běloruským vzniklý, nedovedu rozhodnouti. Srv. o ní Z e 1 e n i n, 5 t, obr. 19. Pokud se týče slovní stránky, je spor.no, je-li socha výraz domácí či cizí. J. Zubatý a po něm J. H u j e r (Úvod, 49), J. J a n k o (Pravěk, 61) pokládají jej za přejatý nejspíše prostřednictvím Skythů z některého jazyka indo-iránského, kde mu odpovídá stin. šäkhS a nper. śaj( — větev. Srv. iPedersen, Idg. F. V., 49. Jiní jsou však mínění odchylného, zejména S t re kel j (Archiv Sl. Phil., XXVIII., 488), ienž předpokládá domácí pratvar *s a k s 5 příbuzný se stn. s a x, sthn. sahs — nž a s lat. saxum — ostrá skála, což by i u sochy ukazovalo na původní význam — krájeti, ostře rýti. Schräder, Urg 2 416, řadil ji k lat. sec-are. sthn. s e h. säge, stin. s á s, š ä s á (srv. Janko, O stycích, 184). K výrazu tomu patřila by pak i skupina keltoromanská (fr. s o c -) a střec. тСочос. Příbuzné je i lit. s z a k ä a got. hôha. Schräder však odlišuje sl. sochu od této skupiny (Reallex, 630). Také R. M e r i n g e r pokladá sl. sochu za přejaté slovo germánske *s a c h a z řady koř. s eg — schneiden (Idg. F., XVII., 117).
94) Zelenin 1. с. 121.
95) Zelenin 1. с. 48—67, 20—26.

Předchozí   Následující