tržení vlastního Želivská — z konce XIII. a podrobně ze XIV. století, a jenž se rovnal velikostí mnohé říšské zemi v Německu.10) Proto asi A. Sedláček, Místopisný slovník str. 1033 rozumí oním statkem Želivským jen ves Želiv, ač jinde (Hrady a zámky IV. 252) byl mínění jiného, že totiž slovy „praedium Siloense" třeba rozuměti kromě nej-bližšího okolí Zeliva ještě celé pozdější Řečičko.

Myslím, že starší toto „mínění Sedláčkovo je správnější. Znění listin samých ukazuje, že statku Želivského dostalo se pražskému biskupství se vším, což к němu příslušelo, tedy patrně i jeho okolí; jeho rozsah není ovšem blíže určen, ale jistě bylo značně veliké, mohlo-li se stati rovnocennou náhradou za velmi důležitý hrad Podivín. A tento apriorní soud potvrzují slova kronikáře želivského Jarlocha, který nazývá totéž území, jež r. 1144 bylo označeno terminem „predium Selev", k r. 1183 „Syloensis circuitus".11) „Circyitus" znamená pak v pramenech území rozsáhlé, s velkými komplexy polí a zvláště lesů.12) Je sice dobře možno, že terminů „praedium" a „circuitus" se užívalo promiscue, bez významového rozdílu;13) ale„i při užším a přesně rozlišeném výkladu lze rozdílné jejich užití o Želivsku vyložit, předpokládáme-li v letech 1144 až 1183 intensivnější hospodářské využití pozemků původně nevzdělaných, které r. 1144, obsahujíce snad jen jednu nebo několik málo osad, mohly být nazvány „praedium", v době Jarlochově však, jsouce už hustěji zalidněny a vzdělány, právem mohly slouti už „circuitus".

Z darovaného území odstoupil biskup„ Oto velikou část (vlastní Zelivsko) hned nově založenému klášteru Želivskému,14) takže z daru knížecího zbyla biskupství pražskému jen jižnější půle — Řečičko. Že i ono bylo částí původního újezdu Želivského, lze souditi„z listu biskupa Tobiáše (1279—1296) asi z r. 1288, jímž pronajal tvrz Řečičkou za domácích válek dočasně jakémusi panu H..... . se závazkem, že bude vojensky chránit biskupské statky v kraji Želivské„m před nájezdy nepřátel.16) Poněvadž na konci XIII. stol. bylo možno o Želivsku užiti terminu „provincia" pravděpodobně už jen jako anachronismu, blíží se slova „provincia Siloensis" svým významem velmi silně výrazu „provincia Řeczicensis", jímž jest označeno biskupské panství Řečické zcela krátce potom, r. 1300.16)

Hranice tohoto panství, jehož osídlení chci vylíčit, byla na jihovýchodě, východě a severu z největší části přirozená. Hranice jiho-