jablka, bude to znamení, že může pomoci své matce; šel na poušť a konal přísné pokání po tři leta. Potom se vrátil a podívav se na větev shledal, že- z ní vyrostl statný strom, který měl osm jablek. Byl tu zapomenut důležitý motiv, větev nezalévána, strom vyrostl bez přičinění kajícného hříšníka i bez přičinění vlastní hříšnice, rekovy matky. Když pomodliv se mohl se stromu očesati tři jablka a donesl je papeži, byl posvěcen za kněze. Spatřil pak matku v pekelných mukách a slyšel, že třicíti mšemi ji vysvobodí z jejích muk (Klapper, Erzählungen des Mittelalters, str. 10, 207, 398). Prostá legenda byla tu od mníšskeho skladatele znesvářena novými dodatky a zbavena původního svého rázu.

Částečně můžeme sem zařaditi ještě švédskou pověst (Ztschr. d. V. f. Vkunde, X, 196 sl.): sedlák prodával své dříví pekelnému vrátnému. Byl to velký hříšník, odsouzený k tomu úřadu, a mohl býti vysvobozen, udeří-li ho kdo třikráte holí přes záda. Sedlák pak mohl býti spasen, zazelená-li se jeho hůl, zastrčena do země nad hrobem hříšníkovým.

Podobné legendy se vypravují o jiných světcích, kterak jich hůl zaražena do země se zazelenala a vyrostla v strom (dub a j.), o sv. Bernardu, Polykarpu, Františku z Assissi a j., proutek sv. Brigity, který držela v ruce, zazelenal se na důkaz jejího panenství a j. (Migne, Diction-naire des apocryphes I., 1037 st.). Vypravuje se ještě v legendě o sv. Jiří: Když měl sv. Jiří ukázati zázrak, tu na jeho modlitbu vyrazilo 14 dřevěných sedadel větve; světec uzavřen к vdově, a mezitím, co tato odešla к sousedům pro chléb, dostal pokrm zázračným způsobem: trám pustil větve a s nebes se spustilo jídlo. (Кирпичниковъ, Св. Георпй 11, 41—42. Okolnost, že v této legendě týž celkem zázrak se vypravuje dvakráte třebas v různých versích, bývá příznakem pozdějších redakcí (op. c. 42). V jihoruském rkp. XVI. stol. jest pouze druhý zázrak (Франко, AnoKpitJm V. 91). V koptské versi (Amélineau, čontes.. de l'Egypte chrétienne II, 186) byly 24 trůny, jedny z ovocných stromů, druhé z neplodných stromů; v arabské versi (Живая Стар. XIX, 24) dřevo trůnu pouze jednoho zazelenalo se, ani ještě sv. Džirdžis nedokončil své modlitby, rozkvetlo a přineslo ovoce. Druhý zázrak vypravován též částečně jinak, celkem stejně v koptské a arabské versi (Жив. Стар. XIX, 222, Amélineau II, 196.): na dvoře stařenině byl strom, zaschlý již na sedm let, v koptské versi dřevěný sloup v domě, zazelenal se, v koptské versi vzrostl na 15 loket nad dům, ovoce na něm uzrálo, v koptské versi archanděl Michael přinesl světci mísu naplněnou chlebem a jinými lahůdkami.

Podobný motiv vypravován v staroruské povídce o muromském knížeti Petru a jeho manželce Fevronii: Když kníže Petr povečeřel, požehnala jeho manželka dřívka, na kterých kotel visel, aby se proměnila ve velký listnatý strom (Памяти, стар, русск. литер. I., 33, 38, 44).

Sem můžeme zařaditi ještě různé legendy: arabsko-mohamedánskou, kterak Idris jde za andělem, raději hladoví a žízní, než aby se dotýkal cizí ovce, cizího majetku, až konečně se Bůh smiloval, a dal u jeho nohou vzniknouti pramenu s jasnou sladkou vodou- a vyrůsti datlov-níku se zralými plody (Weil, Bibl. Leg. 64). Podobná jest legenda o Panně Marii (ib. 284): Marie cítíc se těhotnou vyběhla do pole a sotva opřela se o datlovník, porodila synka; vykřikla zděšena a zjevil se jí Gabriel a pověděl jí „Neboj se Marie! Viz, hospodin dá. u tvých