III., 391 sl., Hartland II., 31 sl., 35 sl.). Na ostrově Tahiti vyrašil posvátný strom banánový nový proutek, když byl princ zrozen; a proutek dorostl až do země, když princ dorostl a nastoupil na trůn (Hartland II., 31 sl.).

Strom ujímající se, zelenající jest svědkem neviny: dle braniborské pověsti (W. Schwartz, Sagen Mark Brand. 17, č. 5) tři bratři z vraždy obviňovaní vsadili tři lípy koncem do země a kořeny vzhůru, a všecky tři stromy se ujaly a bujně rostly. Takové pověsti byly ještě na Rujáně zaznamenány: v jedné (Haas, Schnurren 93, č. 86, i) zasadil stejně kominík, křivě z vraždy obžalovaný ä odsouzený, stromek ze země vytržený korunou dolů, v jiné (ib. č. 86, 2) křivě odsouzený zastrčil koště do topolu „jak jistě to koště poroste, tak jistě jsem nevinen" a koště po chvíli se zazelenalo. Ve versi téže pověsti ze zadních Pomořan (Knoop V. S. Hinterpommern 152 č. 307) strčil kominík své koště do země. Podobná jest pověst z Voigtlandu (Revue des trad. pop. XIX., 65), ve které ovčák, křivě obviňovaný z krádeže, zastrčil svou hůl do země a zvolal: „Požene-li tato hůl kořeny, vypučí-li a rozroste-li se, jsem nevinen! Právem-li mi vytknuta krádež, ať okamžitě se promění v popel!" Ráno vyrazila už pupence. Pověst z Lubecka (Müllenhoff 140, č. 180) vypravuje, že stařena, nevinně z čarodějnictví odsouzená na šibenici, do-šedši na vrch zarazila svou suchou hůl do země a pověděla: „Bůh tak jistě ví; že jsem nevinna a tak jistě dá vám věděti o tom, že dá té holi- se zazelenati." Po její smrti vypučela brzy hůl a vyrostl z ní dub. Podobně vyrostla v pověsti z Meklenburska (Bartsch 465 č. 852) třešně na písčině, ale hůl nebyla zaražena.

Příbuzné jsou jiné pověsti, ve kterých na důkaz neviny popravené vyrostla nějaká rostlina : v pověsti z okolí Bruchsalu v sev. Badensku (Firmenich III., 586) pověděl odsouzenec na popravišti, než byl sfat, „jak jsem nevinen, tak na místě, které postřikne moje krev, nic nevyroste, leč rákos". Podle pomořanské pověsti (Bl. f. pommer. VKunde I., 18) dal bůh, že na hrobě popravené dívky vyrostl strom na znamení její neviny.

Tak pověděla v pomořanské versi (BI. f. pommer. VKunde I., 17 č. 13) čarodějnice, než byla upálena a pohřbena, že vyroste na jejím, hrobě trní, byla-li skutečně čarodějnicí, ale růže, nebyla-li jí. Vyrostl šípek. V meklenburské pověsti (Bartsch I., 462 č. 647) dívka křivě z vraždy dítěte obžalovaná a odsouzená, řekla před smrtí, „jak že jsem nevinná, tak tato uschlá jedle se po mé smrti zazelená". V pověsti pomořanské žena pro čarodějnictví upálená (Tettau-Temme 233 č. 247) volala ještě s hranice, že se stane znamení její neviny; a sotva hranice dohořela, vyrostla na tom místě nevídaná rostlina.

Podle jiné pověsti (Bl. f. pommer. VKunde I., 17 č. 12) vyrostl na hrobě hříšníkově strom, že došel milosti boží.

Příbuzná jest západoněmecká pověst (Zs. f. rhein. westfäl. VK. IV, 130): tři mužové strašící po smrti pro křivou přísahu přiměli opilce,, že u soudu jich věc vypoví, a dali mu suchou hůl, — vykáže-li setou, holí na dotvrzenou své výpovědi, zazelená se.