tento dub a vyrazí-li listy, mohl Kristus z mrtvých vstáti." A skutečně dub vypučel a zazelenal se.

To jest ovšem pouhá obměna pověsti o vzniku jednoboké ryby, kambaly, jež snesl Dähnhardt ve svém díle (II., str. 1 sl.) Viz ještě Carnoy-Nikoláides, Folklore de Constantinople 58, 59). Místo kambaly ožije někdy kohout v rozmanitých legendách a pověstech, o vzkříšení Ježíšově, o dobytí Carihradu Turky, (Етнограф. 36. XII. 117 č. 136—138; XXX., 127 č. 59; Матер, украш.— рус. етнол. III., 43; Сборн. мин. XVI.-XVII. Матер, str. 102, 110. Годишньица Ник. ЧупиНа XXIV. 284); v novořecké obměně (Kind, Anthologie 11. č. 3.) ožije opět uvařená ryba. Srovn. Carnoy-Nicola'ídes, Folklore de Constantinople 59 sl. Taková jest pověst zpracována v české písni o poutnících k sv. Jakubu (Blažek Pověsti 136): upečený kohout vznesl se ke stropu a zazpíval na důkaz toho, že oběšenec obživl. Sr. moje Drobné příspěvky liter.-histor. str. 110 sl. Takto vytvářela se legenda o poutnících k sv. Jakubu do Santiago de Campostela ve stol. XV., byla hojně zpracována v literaturách západních a tak zobrazována v malbách kostelních i v dřevorytech v XV. a XVI. stol. Srv. Karl Künstle, Die Legende der drei Lebenden 1908 str. 21 sl.

Podobnější jest novořecká pověst o velké cypřiši ovládající celou rovinu u Sparty (Zs. d. Ver. f. VKunde XV., 392 č. 5): paša uslyšev stesk svého pastýře, že všecky ty kraje náležely kdysi křesťanům a Rekům, zarazil dřevěný rožeň, na kterém pekli jehně, do země a řekl: „Až tento suchý kůl požene větve, můžete doufati, že dostanete tyto kraje zpět." Brzy se ujal v zemi, zazelenal se a rozrostl se v nádhernou cypřiš.

Podobná jest jiná pověst: v kraji Chehnském zjevil se stařec ukazuje na kříž, že pravá víra tehdy ožije, až ten kříž vyrazí listy a rozkvete. A podle jiné legendy skutečně pokryl se kříž bujným listím a květem. (Kolberg, Chełmskie II., 138).

O matce sv. Senana ve IV. stol. vypravuje legenda, že jak světce porodila, obrostl kus dřeva, který držela v ruce, listy a květy (Toldo, Leben u. Wunder der Heiligen im Mittelalter. Studien zur vergleich. Lit.-Gesch. I., 327).

V legendě z Malty (Dähnhardt IL, 49) spojeny dva prvky: sv. Konrád ukryl se před zlostnými sedláky ve vavřínu zcela holém a přikázal mu, aby se zazelenal a ho zakryl. Nicméně byl nalezen, uřízl si proutek, a aby nevěřícím ukázal zázrak, přikázal mu, aby vypučel a tak činil týž den každý rok, a od té doby zelená se vavřín stále.

V jiných legendách vypravuje se to jako prostý zázrak Ježíšův (ib. 266 č. 3). Vypravují se dále na řeckém východě o sv. ivehoři Divo-tvorci, a patří sem-ještě koptská legenda (Revue des trad. pop. XXI., 9 č. 78). Jinaký význam mělo vyměnění holi v pověsti arabské (ib. XXII., 289 č. 9): marabut, který založil El Hamel na sklonku XVI. stol., zastavil se na noc u pramene a zarazil tu svou hůl do země. Když ráno viděl, že hůl se zazelenala, shledal v tom znamení boží, že se v tom kraji má usídliti.

Takové pověsti znal již klasický starověk, Herkulův kyj znovu vypučel (íb. XXI., 266 č. 2), oštěp hozený Romulem z Aventinu na