která к němu přišla, když své rány léčil, střelu a uložil jí, aby ji pozorovala; zabij e-li protivníka, zůstane střela čistá a lesklá, ale bude-li sám zabit, zrezaví její špička; pak ať sejde na zemi a přijde mu na pomoc.

Ojediněle svědčí o životě, zdraví rekově, vyjde-li krev, když vytažen nůž ze stromu aneb ze jména rekova vyřezaného do stromu, a o jeho smrti, poteče-li voda, v slovenských versích rukopisných Cod. Rev. С 21—24 (vidlička vytažena z dubu — vytékala voda, nůž vytažen vytekla krev — rek zemřel a jest živ), Prostonár. Zábav. I., 327—345, č. 17 (do lípy zaťata sekera: poteče-li krev, jest živ, poteče-li voda, jest mrtev, str. 331), Pověstí Amalie Sirotkové seš. VIII.—IX., str. 31—46 (nože zaraženy do hrušky: vytažen-li nůž a poteče-li krev, jest rek živ, voda-li, jest mrtev); ve versi Prostonár. Zábav. IV., 143—150, vyřezána jména do dubu; vyjde-li krev, když nožem do toho bodnuto, jest rek živ, voda-li, nežije více, a podle toho vypravuje A. H. Skultety (Slovenské povesti 3=2. vyd. 18), ale s jistou změnou: nože předem již zabodnuty, a bratr, chtě zvěděti, živ-Ii či mrtev bratr, vytáhne jeho nůž. Tento zajímavý motiv obmezen jest, pokud vím, na slovenské verse.

Zpravidla svědčí o smrti rekově krev tekoucí ze stromu, když nůž vytažen, tak již v rukopisné slovenské versi Prostonár. Zábav. II., 103, a v novější ze sev.-vých. Slovenska (Czambel 375) nůž zaražen do hrady v stáji; když z nože poteče krev, jest rek mrtev. V malorus. Игнатш z Никлович 92 č. 24 = Драгомановъ, 283, č. 9) nůž zaražen do javora (Роздольский, 33, č. 9 a pod. Mater, antropol. IV., 182). V běloruské versi z mogilevské gub. (Романовъ, VI., 61, č. 6) sehnuty dva duby a vršky zaraženy „diňdžalem" (kinžalem) do země; když byl rekův kinžal vytažen, byl celý zkrvavělý. V jiné (ib. 385, č. 44) rekovu smrt znamená krev tekoucí z jeho nože, a smrt jeho bratra krev tekoucí z jeho zlatého „bľudzička", misky navěšené čubce. Ve versi ze smolenské gub. (Добровольной I., 482) krev tekoucí z nože zaraženého do břízy. Podobně v rumunské versi ze Sedmihradska (§áinénu, 613 d) tři kapky krve z meče kapající; podobně ve versi z Bukoviny (ib. 615 g), když zabodnuta šavle do kříže. Maďar. (Erdélyi-Stier, 4 = Jones-Kropf, 117) zkrvavělý nůž; v jiné (Sklárek I., 96, č. 10) zaražen nůž do země, tekoucí z něho krev znamená smrt, mléko život. V srbsko-chorvatské versi ze Slavonie (Stoja-novič, Pučke pripov., 118, č. 25 = Leskien Balkanm., 278): kapající z nože krev; z horní Hranice (Kpacnh I., 40): zkrvavělý nůž, stejně ve versích varaždinského kraje (Valjavec, 33, č. 8 a 121, č. 6) a z jižního Chrvatska (Strohal I., 45). Ve versi z Makedonie (Сборник мин. XIII., 221, č. 5) vyrostla z kousků rybích dvě kopí, a smrt rekovu oznamuje krev z kopí tekoucí. V řecké versi z Epiru (Hahn II., 215) stejně dává krvácející meč znamení, že rek umírá. V švédské versi (Cavallius, 100) znamená rezavící nůž, že rek jest ve velkém nebezpečí, zkrvavělý pak jeho smrt. V německé versi, z Porýnska (*Simrock, č. 63, Bladé, Agenais 148, Gonzenbach П., 230) učinili bratři zářezy do stromu; zčervenají krví, zemře-Ii jeden z nich. Podobně smluvili se bratři v sicilské versi (Gonzenbach I., 273, č. 40), že, chtějí-li zvěděti, jak se jednomu z nich vede, půjdou k fíku a učiní zářez do kmene svým mečem,