Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 138

poteče-li mléko, znamená, že jest bratr živ, když krev, že jest mrtev anebo jeho život v nebezpečí.

Ve versi ze záp. Slovenska, z Trenčanska (Procházka, 74) bratři zapsali svoje jména do lípy, a z kterého „krev budze каркас", ten jest mrtev. V litev. versi (Leskien-Brugmann, 386, č. 10) učiněn zářez do břízy; je-li pokryt krví, znamená smrt, v jiné (ib. 389, č. 11): teče-li mléko ze zářezu, znamená, že rek ještě žije, teče-li krev, že není již živ.

V maďarské jedné povídce poznamenali bratři sloup na rozcestí, kterak, není řečeno, a krev z něho tekoucí znamená, že se rekovi vede zle nebo jest jat, mléko-li poteče, vede se mu dobře (Jones-Kropf, 257).

S tím souvisí patrně, když v běloruské versi z mogilevské gub. (Романовъ III., 137, 141) bratři napsali „tablicu" a na sloup pověsili, tato kdysi červená „tablica" zčernala.1)

Zvláštním způsobem obměněn jest tento motiv v jedné rumunské versi ze Sedmihradska (Schullerus, 161, č. 76): bratři vystřelili díru v lípě; objeví-li se v ní tři kapky krve, znamená to, že se rekovi přihodilo ne1 štěstí. Totéž učinili tři bratři v bukovinské povídce (Zs. f. deutsche Mythol. II., 391), ale ustanovili, že, čí díra zarostla silně mechem, ten bude mrtev.

Taktéž v jiných látkách (Игна'пй z Никловпч 37 = Драгомановъ, 269): jak krev z nože do buku zaraženého začne kapati, rek zhyne; ve východohaličské povídce (Роздольськпн, 24) rozdělil rek odcházeje nůž s bratrem; jak jeho polovice zrezaví, přihodilo se mu neštěstí. V běloruských povídkách z mogilevské gub. (Романовъ III., 114, 125) zaražen nůž do stolu a pod ním postavena sklenice s vodou; jak začne z nože kapati krev do sklenice, mají bratři mu přispěchati na pomoc. Ve velkoruských versích látky o závistivých sestrách z gub. tverské a orenburské (Аванасьевъ:! II., 197, 198, č. 160 a, b) zaražen nůž do stěny a kapající z něho krev znamená smrt rekovu, ve versi b) z vidličky. Pod. lotyš. (Andrejanoff, 44) nůž zaražen do jedle; pokud jest čistý, jest rek živ. Litev. (Dowojna-Sylwestrowicz П., 303), nože zakopány pod hruškou, zrezavělý nůž znamená smrt.

Podobně v německé zlomkovité versi látky o závistivých sestrách (Carinthia 1866, str. 429 = Haller, 48), když se na noži zůstaveném na stole ukáže krev. V islandské versi téže látky (Rittershaus, 276, č. 70), objeví-li se tři kapky krve na rekově noži při obědě. V španělské versi látky o závistivých sestrách (Sébillot, С espagnols, 20), pod. v islandské versi téže látky (Poestion, Island. M., 196), zjeví-li se tři kapky krve na noži při jídle. Podobně v italské jedné povídce (Hartland II. 9). Ve velkoruské povídce ze samar. gub. (Садовниковъ, 32) zaleje se nůž rekův krví, až nebude na živě. Rovněž tak ve versi téže látky ve sborníku „Tisíc a jedna noc" (Chauvin VIL, 98), která bude asi pramenem lidových podání.

Na konci turecké jedné povídky z Černé Hory (Луча 1900, str. 400) vytáhl sluha nůž ze země, a z toho, že byl zkrvavělý, poznal, že pán jeho jest mrtev.


1) Pokažena patrně ve versi z archangelské gub. (Оичуковь, 22, č. 4), kde rekovu smrt ohlásil bratrovi pouhý nápis na kameni na rozcestí „bratr není živ".

Předchozí   Následující