tak nařídila. A teď bylo slyšet šplouchání, klapání hnátů, ale marná všecka byla umrlcova práce — káď pořád prázná. A slyš! v hodinách hrklo — uplynula hrůzná hodina duchů, a jako když vichr krátce zaduje — umrlec vrátil se do hrobu.

Časně, dřív než kohouti vyvolávali den, tloukla Šouplatka na dveře u síně a volala, aby honem Aninka otevřela, že se podiví, co se v noci zde dělo. Střecha na statku se třpytila a zářila v ranních červánkách jako svit sluníčka. Pod okýnkem ležel plnej pytel dvacetníků, toralů a dukátů. Chasa, když se vracela vod muziky, myslela, že statek hoří. Přiběhla udýchaná a celá vomámená kouká na ten div divoucí.10) Hned se chopili pytle a sotva ho všichni dovlekli к Anince do komůrky, jak byl těžkej.

Jak se v sousedních chalupách lidi probouzeli, všecko sbíhalo se к statku, čubrněli a troubili víc, než kráva na novy vrata.

Před polednem se vracel sedlák s ženskejma z poscení. Selka, zmodrala a Ančka sezelínala zlosti a závisti, když uhlídaly, jaky štěsti má ta čarodenice. Pro tu teď istě ten nejbohači mynář na Labi si přídě. Jen co bude z domu! Pak musí táta postoupit statek nevlasni 'céři, ą máma bude vládnout jako urozená paní! V neděli zůstanou doma. Říha ať si jede do Libonic11) na posceni se svou povedenou 'ceruškou sám. Sak voni to eště lepši zavonačej a narafičej. Toho umrlyho mládence pěkně pozvou, a von jim nanosi samejch dukátu, co budou chtit.

Na to měl Říha dlouhou poradu s Aninkou a věrnou Souplatkou: „Ty peníze nám nepatřej" — soudil spravedlivej sedlák — „my jich nepotrebujem — a doví jakéj řích na nich leží. Nám Pámbu žehnal, začež buď vod nás do skonání veleben! Chlebíček nejlepši šmakuje, dyž si ho v potu tváři s pomoci Boží vydobudem. Všecky ty peníze zavezu na Раку12) к panu děkanoj, ten bude vědět, jak by se k dobrymu vynaložily „a byly by vod říchu vočištěny. Aninka pojede tam se mnou. A vy, Souplatko, dojdete pro tesaře Klímu, aby střechu přebarvil, abysme nebyli uštěpačnejm lidem pro posměch. Čeládka ať si v ničem nezadá. Vystrojím ji posvíceni s muzikou doma, a slavný.

Pan děkan na Раку dobře poradil. Ujednáno tam: „Všecky peníze uloží se v bance. Úroky vynaloží se předně: na stavbu nové školy, za druhé: na stavbu opatrovny v obci, za třetí: na ošaceni chudy mládeže školni, na knihovnu a učebné pomůcky, za čtvrtý: na podporu lidem domácim к práci neschopnejm nebo churavejm a za páty: na uspořádáni v obci slavnosti o výročním dnu tyhle události každyho roku. Při ní se zúčastní všechny školni děti, ano celá vobec procesí na krchov к hrobu nešťasnyho mládence, kde za spásu jeho duše vykonají se modlitby a v kostelíčku pak slouženy budou slavný Requiem. Potom všecky mládenci a družičky se vyčastujou a s nima všecka čeleď při muzice jako vo posvícení veseliti se bude."

Následovalo vypravování, jak jel Říha na posvíceni do Libonic a o tom, jak si počínala doma „nehodná" Aninka. Vše se celkem opa-