Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 152

Vizte, nadějné, milé družičky,

na marnivost nehodný Aničky!

Dušičku čistou si zachovejte,

svou drahou matičku poslouchejte."13)

Poznámka. Jest to verse látky hojněji u nás vypravované, obšírnější než jiné verse, z Čáslavská (Poh. a pov. .našeho lidu, 10 č. 7) a z Kladska (Povídky kladské II., 236 č. 73), ovšem jest rozšířena mnohými rysy ze selského života a nemálo také živly knižními, asi pod silným vlivem řídícího učitele, který ji reprodukoval. Závěrek, potrestání nehodného děvčete, macešiny dcery, jest značně zkrácen, kratší než ve versi čáslavské.

Úkoly ukládané umrlci návodem psíka a kočičky, přinésti 1. plný pytel stříbra a zlata, 2. pozlatití střechu na statku, 3. přinésti v bezedném koši plnou káď vody, jen částečně se opakují: v čáslavské versi mají býti tolary pobity 1. dveře, 2. celé zdi, 3. střecha; v kladské versi má býti 1. plný dvůr zanesen zlatem, 2. „přinesen" plný dvůr volů, 3. plnou zahradu ovec. V hanácké versi (Vyhlídal, Hanácké děti, 132) zve dívka kačeny, aby šly domů, že bude s nimi spát, na umrlci pak žádá, aby 1. pozlatil mlýn, 2. navedl nejlepšího dobytka a drůbeže plný dvůr, 3. napojil tento dobytek „ohrabečnou řičící": to ovšem nemohl dokázati jako v naší versi.

Ve švábské versi, Festschrift, Weinhold 74, uloženo vlku 1. vy-stavěti velký dům, 2. naplniti jej vším, co tam patří, 3. nanésti do všech sudů vody; bylo to v zimě a vlk si na náledí zlomil vaz.

V kašubské versi (Lorentz, Teksty pomorskie, 345 č. 447) mluví také hodná dívka k umrlci podobně jako nehodná v českých versích „Ty máš velké prsty . . . uši . . . oči . . . nos . . . nohy ..." a duch odpovídal jí stále „sedm let mi rostly".

Jiná jest látka povídky B. Němcové (vyd. V. Tille III., 64 č. 37) a příbuzné velmi kusé verse Elplovy, 59 č. 13. Tu jako v jiných po východní Evropě celkem rozšířených versích, srv. Povídky kladské II., 237, Anmerk. KHM. Grimm I., 221—-225, jest to netvor, zakletý jinoch, který od děvčete zabloudivšího do lesní chaty jest vysvobozen pomocí vděčných zvířátek, a ona před netvorem, čertem jich pomocí zachráněna. К versím tu uvedeným budiž dodáno ještě Lorentz, Teksty pomorskie, 532 č. 663.

Zajímavo a charakteristické pro versi drem Peškem zapsanou jest, že jsou veršíčky proslovené zpívány a cenno, že jsou od zapisovatele notovým písmem zachyceny. V naší pohádkové literatuře je to tuším unicum a vůbec je to v literatuře vzácné.    jpa.

13) Pohádku tuto Fr. Matějovský vypravoval dne 3. března 1907. Slíbil ještě pohádky: „O skleněným kopci" (veselá), „Jak hlídal pan kmotr učitel pana kmotra mlynáře tři dni po smrti", „Jak se dostal starý voják po smrti do nebe" a j. Bohužel nedošlo k tomu. Jistě že by si s umrlým mládencem nyní také zazpíval „Smutno ach, pře-smutno v chladném hrobě . . ." Zemřel před Dušičkami, 23. října r. 1907.

Předchozí   Následující