Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 154

2. Před radlicí zasazen je do hřídele svislý, málo ku předu naměřený nůž — čereslo nebo č e r t a d 1 o108), který ostřím napřed obráceným zemi svisle nakrojuje a usnadňuje tím radlici podříznutí plástu země se strany i ze spodu.

3. Radlice sama, zvaná obvykle opět lemeš107), utvořena je plochou deskou železnou, ku předu ostře zahrocenou, která je dnes asymetrická, jednostranná a tak postavena, že při orání půdu ostrým okrajem ze spodu podřezává a zároveň podebírá. К ní je dále, obyčejně vpravo, připevněna deska různě zvaná, ponejvíce prostě deska, pro niž také nadále užívám významějšího ruského výrazu odval108); neboť čereslem a radlicí odkrojený plást pomáhá odvaliti na stranu a obrátiti tak, aby se dostala spodní čerstvá ornice navrch, a stará, vyžilá s kořeny a mrvou do země. To je právě nejvýznačnější funkce pluhu proti pouhému vyrývání země při radlu109). Asymetrický lemeš s odvalem je hlavním příznakem pluhu. U radla jsme odvalu ještě dokázati nemohli, starší pluhy ještě všechny odvalu neměly, nebo měly-li, byl oboustranný, tak jako radlice byla zprvu ještě oboustranná, symetrická.

4. Přední část hřídele spočívá u pluhu obvykle na podstavci opatřeném plužicí nebo kolečky, na jejichž ose přidělána je oj pro pří-přež110). To je však jen znak druhotný111).

Těmito vlastnostmi vykazuje konstrukce pluhu proti radlu nebo háku neobyčejný pokrok, zejména pro jisté druhy půdy. V lesnaté zemi, promíšené kořeny nebo kamením, pluh ovšem mnoho neplatí; zde lépe pomáhá lehká dvojzubá socha nebo radlo s tupou a úzkou vyrývající radlicí, ale na těžké půdě, kterou nutno hlouběji orati a obraceti, aby přinesla náležitou úrodu, koná pluh neocenitelnou službu tím, že jí nerozrývá jen povrchně, nýbrž ji zabírá široce,i hluboko a obrací, — jedním slovem, oře mnohem dokonaleji. Znamená tedy sestrojení pluhu proti starému radlu vskutku velký pokrok, založený především ve vhodné konstrukci čeresla a jednostranného lemeše s deskou, pak v odlehčení pomocí kol.


106) Výraz čereslo je všeslovanský a starý (srv. dále str. 130): č. mor. čeříslo, číslo, sloven, čerislo, črieslo, p. czereslo, trzasło, trzosło, г. чересло, b. чиресло, цр^сло, чер'Ьсло, luž. črjóslo, čróslo, crjosło (Berneker EW. I. 148), vše z *čerslo. Náleží k čbrta, čersti — řezati (idevr. koř. quert) tak jako druhá, stejně rozšířená forma: slovin., srboch. čertalo, цртало, b. чьртало, č. čertadlo, r. чертало, чертецъ (Berneker I. 172). Vedle toho vytvořilo se dosti názvů lokálních, tak č. krojidlo, kra-jadlo, krůj (laš,), pol. krój, rzezak, rus. отрЪзь, ножь, р'Ьзакъ, slovin. rezalnica. Na jihu vládne výraz črtalo.
107) Vedle obvyklého a všesl. lemeš, lemech, lemiš, nalezl jsem ještě: č. mor. slov. radlice, ruchadlo, rocháč (nové), želízko, p. blacha, strela, skiba, malor. черен.
108) V Polsku slyšíme odkladnia, odkladnica, polica, policzka, łopatą, błacha, v Rusi отвалть, полпца, шабала, наполокъ, прпсохъ, кляпка, деска, v Čechách а na Morave odháňka, odhrnovačka, péra, křídlo, deska, lemech (Peisker 1. c. 67), na Slovensku deska, u Slovinců deska, díla (Rhamm II. 1. 997), u Srbů даска, u Bulharů дъска. Německý obvyklý název je Streichbrett.
109) Odval vyvinul se snad z ohrnutých zubů na železném ralníku, anebo se poznalo už u dřevěné radlice, jak šikmo přiříznuté boky plazu působí na odhrnováni země. Nové pluhy mají ovšem radlici s deskou v jedno robenou, tedy desku jednostrannou.
110) Tento předek sluje v celku u č. pluhu kolečka, val. koľca, vůzek, u polského kołca, kólka, v Srbsku кола, v Bulharsku колесаръ, v Rusku припрягъ, колпшня, v uher. Rusi колеска.
111) К ocenění srv. Braungart Urh. 129.

Předchozí   Následující