Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 155



Je nyní nanejvýš pravděpodobné, že Slované, mluvíce v XI. a XII. století jednou o radlu (háku) a podruhé o pluhu, rozeznávali při tom nástroje dva: starý, primitivní od nového, pokročilejšího. Dosvědčuje to nejen udržení této distinkce v celém dalším historickém vývoji jejich hospodářství, nýbrž i to, že už současné prameny rozlišují v západoslovanských krajích zcela jasně i velikost i výkonnost radla (uncus, parvum aratrum) od pluhu (magnum aratrum), a při tom zjevně lepší nástroj zovou po slovanskú pluh112).

Tuto větší výkonnost vděčil druhý nástroj právě vzpomenutému zařízení, které poskytovalo práce více a lepší, tedy rychlejší a důkladnější zorání stejného kusu pole. Kdežto uncus — radlo zemi jen mělce rozrývalo, byl aratrum — pluh upraven tak, aby radlice jeho zabírala více půdy a aby ji lépe zpracovala pro osev a pro zdárnou výživu klíčících obilnin. A že to byl vskutku již aspoň v základech týž pluh, který později a podnes tímto názvem je označen proti radlu, nemůže býti pochyby po tom všem, co bylo pověděno a co dále ještě dodám. Ovšem к dokonalosti českého moderního ruchadla nedospělo se naráz, nýbrž jen dlouhým vývojem. Vůbec, jak ještě uvidíme, nevznikl pluh na ráz a náhle, nýbrž postupem se vytvářel113). Zprvu a dlouho zůstávalo při starém lemeši, ale přidán byl nůž, odval a kolečka. Byla doba přechodního vývoje mezi radlem a pluhem. Ale jakmile к radlu byla přidána kolečka, odvalná deska a hlavně čereslo, nelze již mluviti

0 radlu, nýbrž jen o pluhu, i když lemeš zůstal starý, oboustranný, a

1 když snad celá stavba zůstávala, jako před tím.

Ptáme-li se nyní, jak se vzal pluh u Slovanů, ocitáme se před otázkou nanejvýše nesnadnou a spornou. Jsou badatelé, kteří i pluh pokládají za výtvor ducha slovanského, jsou jiní, kteří v něm viděli vynález germánský, jiní opět myslili na Gallii a Rím. Sám soudím podle všech příznaků, které jsou mi po ruce, že římský pluh přinesli a Slovanům dali především němečtí kolonisté zemí slovanských114). Na to ukazuje předně, že radlo (aratrum parvum, u n c u s) je nejen typicky uváděno v hospodářství slovanském, nýbrž i Helmoldem, tedy znalcem polabských poměrů přímo označeno aratrum slavicum,115) čímž zjevně druhý nástroj aratrum magnum už tím samým národně byl odlišen jako neslovanský. Naproti tomu vidíme velký pluh v hospodář-


112) Srv. ve výše na str. 4 uvedených polských listinách z r. 1262 a 1288 rozlišeni : aratrum parvum quod radlo dicitur — aratrum magnum quod plug nominatur (aratrum magnum, hoc est plug).
113) Vedle všeobecných prací výše na str. 1. uvedených od Rhamma, Peiskera, Zelenina, Behlena a Braungarta srv. к dějinám pluhu ještě M e h 1 e r Erste Sammlung der böhm. Ackergeräthe. Dresden 1794, Richter Der Pflug. Leipzig 1843, K. R a u Geschichte des Pfluges, Diss. Heidelberg 1845, L. von R au Gesch. des Pfluges. (Corresp. d. d. anthr. Ges. XIII. 1882), Fr. Schulze Antiquitates rusticae I. Diss. Jena 1820. Další viz u Braungarta Urh. 56 a Behlena IX.
114) Byli to zejména kolonisté z Porýní, Frieska a z Nizozemí, kde zemědělství bylo mnohem pokročilejší než na východě. Vnikání německých kolonistů do slovanského Polabí počalo už v X. století, ale hlavní proud, který naplnil některé kraje slovanské a je později germanisoval, počal přicházeti od XII. století. Srv. k tomu hlavně Hel. molda I. 57, 62, 64, 83, 88, 91.
115) Helmold I. 12, 14, 87. Srv. citát výše na str. 5. Helmold ovšem míní už přeneseně kus půdy slov. radlem zoraný.

Předchozí   Následující