ství německých kolonistů v zemích západoslovanských, neboť z jeho výkonu platili větší dávky, nežli Slované ze svých radel. V Polabí na př. větší lány sluly „hollandské" (iugera hollandresia, mansi hollandenses v pramenech od XII. století) proti malým, jež zřejmě byly vlastní Slovanům. Listina biskupa hamburského z r. 1142 výmluvně připomíná: „XII. agri hollandenses bene culti"110). Němci byli v XI. a XII. staletí nepopiratelně dále v zemědělství. Ale ne proto, že jejich vlastní domácí kultura byla vyšší, že duch jejich byl bystřejší a vynalézavější nežli slovanský, nýbrž proto, že dříve než Slované přijali, zužitkovali a assimilovali vyspělé kultury jiné, gallskou a zejména římskou. Tak bylo s mnohými jinými kulturními prvky, tak bylo i s pluhem.

Ve sporné otázce, jakého jest severní pluh původu, nescházejí sice podnes badatelé, kteří se domnívají, že byl produktem ducha německého117), ale sám soudím, že se účast Němců při tom velice přeceňuje a pokládám za mnohem pravděpodobnější, ba dnes jedině správné, že magnum aratrum, které měli v rukou němečtí kolonisté a jež bylo nástrojem daleko lepším než slovanské radlo-hák, vděčili i Němci kultuře cizí. Nemáme žádného podstatného důvodu, abychom soudili, že si pluh vytvořili ze starého germánského háku Němci sami118). Němci podle všeho doplnili své staré oradlo několika vymoženostmi, které viděli v sousedních vynikajících dvou kulturách, jednak gallské, jednak, a to hlavně, římské. Stalo se to však dříve, nežli se dostali s nimi do intensivního styku Slované a tak už v době Karolingu a ovšem ještě více v stol. X—XII. mohli býti prostředníky těchto nových vymožeností к Slovanům. Vynález pluhu na kolečkách přičítali Římané sami určitě rhaetským Galium a odtud mohli i Germani převzíti kolečka к svému oradlu a s ním snad i novou stavbu a nový název, neboť v první části gallského p 1 a u m o-