str. 165
našel byzantského krále Hugona u pluhu, jehož kostra, kolečka i „с oltres" byly ze zlata skvoucího152). Zde patrně kdesi na dolním Rýně složily se staré základy germánské s pokroky gallskými153) a římskými v nový celek, v nový pluh, jenž se pak rozešel po celé severní Evropě. Odsud vnikl i do Francie pod jménem carruca (z čehož fr. charrue) а ovládl celou severní Francii od Bretagni až po Lotrinky, zatím co se jinde udržovalo staré radlo — arairé154).
Obr. 16.
@SEZ@
1. Pluh z koberce z Bayeux (A. Jubinal).
2. Pluh z franc. rukopisu XII. stol. (S. Muller).
@
Kompletní pluh s koly, nožem, event. i odvalem vidíme už na miniaturách anglosaských kalendářů (srv. obr. 14 a 15) z X. а XI. století155), dále na pověstném koberci z Bayeux (obr. 16, 1), jehož vyší-
153) Pělerinage v. 283: „trovat le rei Hugon a sa charrue arant; les conjogles en sont a or fin reluisant, Ii aissels et les roes et li coltres aranz."
Tento doklad a následující děkuji laskavosti prof. P. Haškovce. G. Paris klade vznik této básně do XI. století, J. Bédier a J. Coulet do počátku XII.
153) Na vliv gallský by mohlo ukazovati samo franc. slovo charrue — pluh, jež vzniklo z gal. carruca — vozidlo na kolečkách. Srv. Diez Etym. W. L, 23, Walde Lat. etym. W. 135. Carruca doložena v Lex Salica a u Bréquignyho Diplomata I. Nr. 250 (r. 700). Také do portugalštiny přešlo charrua ve smyslu pluhu.
154) Srv. zejména W. Foerster Der Pflug in Frankreich. Zs. f. rom. Phil. XXIX. 1, 5a G i 11 i ér o n - E d m o n d Atlas ling. de la France 246. L i 11 r é označuje charrue proti a r a i г e takto: „(instrument) monté sur deux roues et un soc tran-chant", a pokladá jej za pluh těžký.
155) Bibl. Cotton. Tiber. B. V. Britt. Mus. (srv. H o o p s Reallex. g. Alt. I. 25, tab. L, Heyne D. Alt. II. 39, Ginzrot Wagen. Tab. III. 1., Dem m in Enc. des beaux arts I. 424 a H a m m Pflug und Pflügen (Landwirtsch. Wochenblatt des Ackerbau-Ministeriums. Wien II. [1870J 457). Týž pluh je vyobrazen v anglosaském kalendáři označeném Bibl. Cott. Iulius A. 6 (Müller Charrue 29). Braungart velkým omylem kladl tento pluh do doby císaře Tiberia, tedy do I. stol. po Kr. a postavil na tomto dokladu thesi, že v době, kdy Římané měli pluhy ještě nedokonalé, Germani měli je už hotové, dokonalé. (Srv. výše str. 119.) Jiného, mně rovněž nepřístupného obrazu dovolává se dále podobně pro dobu Claudiovu (Urh. 32). Srv- Ackerbaugeräthe Taf. III. 24, 25.
|
