Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 166

vání podává nám tak nedostižně věrný obraz kultury z okolí Viléma Dobyvatele po bitvě u Hastingsu r. 1066 156), jiný v rukopise francouzském (obr. 16, 2) z XII. století157), jiný z rukopisu XII.—XIII. st. Dem-minem citovaného158). Braungart uvádí docela z díla Struttova „Saxon Rarities of the Eight Century" obraz pluhu s odvalem (?) a nožem z VIII. století (obr. 17), ale nemohl jsem údaje tohoto pro neprístupnosť originálu Struttova kontrolovali159). Také do sousedního Dánska a Švédska dostal se dle S. Mullera podobný vyvinutý pluh už ve středověku160) a jednotlivé výrazy německé, označující jeho hlavní části, objevují se v textech od VIII. století161). Ze při tom celá stavba (kostra) pluhu neustr-


Obr. 17. Sasky pluh VIII. stol. z dila Struttova (Braungart).

nula na jedné formě, je na bíledni. Ale sledovati to dále není úkolem této stati.

Všechno to ukazuje, že Germanům byl znám skutečný pluh, pokročilejší než staré slovanské radlo anebo starý germánský hák, už v druhé polovině I. tisíciletí a že jím dlužno rozuměti aratrum magnum, kterým kolonisté němečtí, hlavně hollandští, orali podle území slovanského a v něm, tak že i Slované v XI. a XII. století nástroj ten zajisté viděli, poznali, porozuměli jeho výhodám a přirozeně začali jej napodobo-vati. Na dosavadním historickém a archeologickém základě162), dospívám


156) Srv. J u b i n а I A, Anc. tapisseries. Paris 1838. pl. 3. Nové velké vydání Comteovo není v Praze přístupné.
157) Bibl. Nat. N. N. Latin. 15674. Morales de St. Grégoire sur Job. XII. s. (Bibl. de 1'École des Chartres XXXI. Paris 1871, 20). Srv. S. Müller Charrue 30, odkudž převzat hoření obrázek.
158) Demmin Enc. I. 423 (podle Villemina).
159) Braungart Urh. 121.
160) Müller Charrue 31, 32. Nějaký starý pluh s nožem a lemešem našel se v Norsku u Drangdalu (Eker), ale neví se, zdali je z doby pohanské, či pozdější (dí Behlen 165).
161) Srv. doklady u Heyne D. Alt. II. 37 (d e n t a 1 i a) m o 11 p r e t — Streichbrett; ligo — šech; v glossách bývají též zaměňována slova vomer sech, seche, sechte a schar (Heyne 1. с. 38).
162) Jak dalece stará forma germánských polí souvisí s ústrojem pluhu, chci zatím ostaviti stranou, poněvadž otázka vzniku jednostranné radlice není vyjasněna. Ze ovšem dělení na úzké polní pasy svědčí spiše pro orání pluhem záhonovým, je na bíledni. Jakýsi teutonicus vomer je připomínán Claudianem (Eutr. I., 405), ale nevíme o něm nic.

Předchozí   Následující