o nadměrném vlivu asijském na starou kulturu slovanskou166). Naproti tomu dlužno konstatovati, že o původním slovanském pluhu před dobou letopisnou nevíme zhola nic, ani jak vypadal, ani jak a kde se objevil. Nechci sice popírati, že také naší theorii o římském, event. římsko-gallském původu pluhu chybí dosud evidentní nepřetržené připojení římských vzorů na germánskou formu doby karolínske, ale náš výše vyložený závěr má pro sebe aspoň jeden objektivní, jistý a rozhodující zjev, totiž to, že pozdější středověký pluh X.—XII. století s kolečky, nožem a odvalem je nepopiratelně prokázán už v římské kultuře prvních století po К г., kdežto u Germanu se objevuje teprve několik století potom, a u Slovanů ještě později. Není ani jednoho literárního dokladu slovanského nebo germánského, kterým by byl tento pluh u Slovanů nebo Germanů prokázán v prvních stoletích po Kr., kdežto na římském jihu jej už máme. To je v této těžké otázce jediné pevné a přesné faktum, od něhož dlužno vycházeti a uvážíme-li při tom, jak mocně v průběhu I. tisíciletí po Kr. působila římská kultura na celý germánský svět ve všech směrech, je zajisté za daných okolností závěr nejpřirozenější ten, že pokročilý římský pluh, jehož výhody se zajisté čím dále, tím více objevovaly a uplatňovaly, rozšířil se před dobou karolínskou na sever Evropy ke Germanům a odtud i k Slovanům. Termin plovum čteme už v langob. zákoně Rothariově ze VII. století167).

Naproti tomu nelze vzniku tohoto pluhu u Slovanů dosud ničím prokázati. Jen rozšířenost výrazu pluh v řecích slovanských a jeho stáří v Rusi, doložené od XII. století zůstává důvodem pro původ slovanský, ale ten pozbývá své váhy pro každého, kdo zná, jak velká řada jiných, analogických výrazů cizích (a také věcí samých) přešla už před X. stoletím do jazyka slovanského a rozšířila se po všech tehdejších Slovanech. Srovnejme na př. jen, co sám Peisker sebral a sestavil z jazyků germánských11'8). Theorie pak, která proti bojovnému Germanu v starověku stavěla Slovana rolníka s pluhem v ruce a vyspělým zemědělstvím, která dříve přirozeně podpírala představu, že Slovan přejal sice z Germanie meč, střelu, korouhev, šlem, brnění a pod. věci a za to jí poskytl pluh, — theorie ta ztratila dnes svou podstatu. Slované nebyli rolníky v tom stupni a tak dávno, abychom tím byli vedeni přičí-tati jim vyvinuté zemědělství a pokročilý pluh, jenž by se byl stal vzorem pro Germany a Řím. Půda kolébky slovanské a vzdálenost od starých kulturních oblastí už a priori svědčí pro opak a totéž nám ukázaly doklady historické a archeologické. Slovanům odedávna bylo vlastní jednoduché radlo, a ne pluh, charakterisovaný vymoženostmi výše uvedenými.

První zprávy historické a nejstarší tradice západoslovanské, vypravujíce o pravěkém domácím bytu Cechů, Poláků, Polabanů a Pomořanů,