Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 169



zmiňují se také jen o radlu (háku) a ne o pluhu169) — a rovněž umělec, který maloval v XIII. stol. obrazy v kapli znojemské, nakreslil podle tradice Přemysla s radlem v ruce a ne s pluhem170). Konečně i to je výmluvné, že nejstarší daň zemědělská sluje v Polsku, v pravlasti slovanské — poradíné171) a ne poplužné. I to ukazuje, že původním zemědělským nástrojem zde bylo radlo a ne pluh. Radlo bylo tedy spojeno tenkráte s představou starého bytu slovanského. Ale v XII. století pluh zde byl a poněvadž i kijevský letopisec výrazu toho vedle radla užívá, soudil bych, že známost římskogermanského pluhu přešla к severním Slovanům už delší dobu před tím, asi v době karolínske a od nich dále к východním do Kijeva, i na Litvu а к Rumunům. Ale je i možno, že jižní Slované setkali se s pluhem ještě dříve v říši byzantské a že odtud přešel do kolonií černomořských (Korsuně) а к Rusům. Ale dokud nebude lze doložiti pluh u Slovanů v době, která předcházela nebo aspoň současna byla výše uvedeným nálezům římským, do té doby nelze, „ než trvati na tom, že pluh u Slovanů nevznikl dříve, než na jihu v Římě a na západě v Porýní172). Difference 8—10 století stačí přece vždy, aby se dostal pluh i do východní Evropy a zde byl v X. století rozšířen. To pokládám za prostý a nutný závěr z dnešního našeho vědění.

Proti tomu, že by těžký a nemotorný maloruský pluh, jenž potřebuje к potahu 2—3 páry volů173), byl prvotním oradlem ruských Slovanů, svědčí rozhodně už sama omezená schopnost pro jeden pouze druh práce, neboť on dovede pouze odkrojiti vrchní těžké plásty země, ale nestačí к závěrečnému obdělání země pro osev. Tu musí pomoci radlo a brány. Musí tedy maloruský sedlák užiti tří nástrojů, pluh sám mu nestačí174). To samo vylučuje, že by maloruský pluh mohl kdy býti zde prvotným oradlem, neboť to zajisté vykonávalo práci plnou. Pro ni dostačí však radlo, upravujíc půdu i na stepi i pro osev, což pluhem udělati nelze. V kolébce slovanské nemohl se ostatně pluh vytvořiti, nýbrž jen takovéto universální radlo. Drevljané, kteří podle slov kněžny Olgy r. 946 obdělávali své nivy, nemohli k tomu míti pluhu, a také výrok knížete Vladimíra Monomacha z r. 1103 ukazuje, že na jižní stepní okrajině Rusi orali tehdy s jedním koněm, tedy radlem175).

Jak první slovanský pluh vypadal, souditi můžeme, nemajíce přímých zpráv, pouze z analogických obrazů anglosaských a normanských a z jazykových shod v slovanské nomenklatuře, výše uvedené. Skládal


169) Tak tradice Dalimilova o nejstarším stavu země české, o Přemyslu oráči, o dívčí válce (ed. Mourek3 6, 11, 15), tak tradice polská o staré Polsce v zápisu kláštera lubiažského (srv. výše str. 4) a u Długose (Hist. I. 56).
170) Srv. výše str. 13.
171) Doklady od X. stol. počínajíc viz ve výše citovaném spise Widajewiczově (srv. str. 4). Jiný starší název je powolowe (Widajewicz 93, 100, 106).
172) Také vznik jednostrranné kosulje z oboustanné sochy nelze, doložiti pro dobu starší (Zelenin Coxa 75—7<í), ačkoliv' by byl samostatný vývoj přípustný.
173) Zelenin Coxa 111.
174) Tak Zelenin Coxa 113, 117—118. Zelenin je rozhodně pro prvenství radla před pluhem v jižní Rusi a opírá se zejména Aristovu a jiným historikům, kteří stáří pluhu uznávali (A r i s t o v Промышленность древней Руси. Спб. 1S66, 59).
175) J Let. Lavr.3l 57, 267.

Předchozí   Následující