se patrně opět z hřídele (g r ę d e 1ь), dále z nože, upevněného na hřídeli před radlicí a *čerslo, čertalo zvaného170), dále z plazu, na němž byl připevněn lemeš a nad ním dřevěné desky, zem odvalující, a konečně ze dvou držadel vzadu, zvaných asi opět kleče nebo r uč i c e. Napřed byl pluh připínán na oj jha anebo jařma jako radlo, ale tažen obvykle, poněvadž hlouběji a tím obtížně pracoval, dvěma páry volů nebo párem koní177). Vypadal tedy v celku tak, jako výše uvedený obraz anglosaský z XI. století (obr. 14—17).

Při tom však dlužno ještě na jednu věc ukázati s důrazem.

Obr. 48 Staré jednostranné římské (?) radlice a otky z Bosny

@SEZ@

1. Vrnograč

2. Sejkovač

3. Gata

4. Bihač

5.-6. Proboj

@

Jsem přesvědčen, že se pluh nevytvořil naráz, ani na jihu, ani na západě, nýbrž postupně se zdokonaloval. To zejména platí o lemeši. Už staré radlo mohlo míti odvaly (srv. výše str. 16), později teprve přidáno bylo čereslo a kolečka, nejpozději lemeš z původní oboustranné symetrické formy přeměněn byl v jednostranný, asymetrický, jakoby rozpůlený, jímž se za podpory příslušné odvalní desky brázdy oraly ještě hlouběji a šíře, slovem, důkladněji, třebas jen na jednu stranu a jedním směrem. Teprve vytvořením této jednostranné radlice dospěl pluh svého cíle a dovršil svou výkonnost.

Kdy jednostranný lemeš vznikl a kde a jak se na tento pokrok přišlo, je otázka nová, na niž, myslím, nelze dáti dosud uspokojivou odpověď. V novém materiálu z doby římské, který mne z musejí došel, objevila se mi sice už jednostranná radlice čtyřikráte v nálezech bosenských, chovaných v museu sarajevském (ojar. 18) a sice z Vrnograče (Cazin, délka 0,40 m), z Bišče (0,45), ze Sejkovče (Vlasenica, 0,38) a Gaty (Bihač, 0,34), a nálezy ty mi také ředitel dr. C. Truhelka označil za římské, ale objev ten zůstává dosud příliš ojedinělý a na jeden kraj