skupskému Boršovu, uvádí se už r. 1233 53) —, ale východní svahy massivu rychnovského k Jihlavce čekaly na své osídlení až do století XIII. Středem této nové kolonisace stal se Rychnov (Rychnow 1367), upomínající už svým německým jménem na pozdní svůj původ. 54) Zcela nově založeny tenkrát na levém břehu Jihlavky veliké německé osady C e j 1 e (Czayle 1379), [Dolní] CerekevaRohozná (Rohozna 1250) a současně asi dostalo se nové organisace celé řadě starších vsí českých, tvořících v nejbližším jejich okolí souvislou skupinu, která pak obsahovala osady: Rychnov, Sázavu, Cejkov, Jistebník, Reřenčice, Hoj kov, Téšenov, Chrástov, Lesov, Cejl, Mirošov a snad i Rohoznou a (Dolní) Cerekev. K současné jejich organisaci poukazují úplně stejné povinnosti jejich к vrchnosti koncem XIV. stol. 55) Bylo by dokonce lze pomýšleti na současné založení všech těchto vsí jedním aktem. Tomu však odporují jednak prastará jména většiny vsí oproti německým nebo topickým jménům osad nových, jednak rozdíl velikosti (staré české vsi jsou malé, nově založené osady mnohem větší) a půdorysu. Nutno tedy pomýšleti na novou organisaci starších vsí, jichž povinnosti srovnány s povinnostmi osad nově založených. K nové organisaci vsí starších zdá se pouka-zovati velmi zajímavý úkaz, že některé z nich (Cejkov, Hojkov, Chrástov, Jistebník, Lešov, Rychnov, Sázava, Skrýšov, Těšenov a Větrov) nemají ve XIV. stol. jednotlivé statky zaokrouhlené na obvyklé lány celé nebo jeho díly (půllány, čtvrtlány), nýbrž vyměřené přesně na jitra, ba i poloviny jitra, čehož jinde na panství řečickém nebylo. Lze z toho souditi, že pozemky náležející к vesnickému katastru nebyly už s počátku rozděleny mezi jednotlivé poddané po lánech nebo jejich dílech, nýbrž při reorganisaci ponechány jim staré jejich pozemky, ale přeměřením určen přesně jejich rozsah podle míry zavedené k nám teprve s právem německým.

Německou národnost osad, jichž vznik klademe do století XIII., nemáme ovšem zjištěnu všude stejně bezpečně. Nejméně zpráv sem náležitých máme o vsích skupiny jihozápadní. Obyvatel Nové Cerekve a Moravce berní rejstřík z r. 1379 neuvádí jmény, ani obyvatel obou Lidmaní. Tu máme však aspoň jakousi náhradu v rozlišení jich v Lidmaň českou (Lidmans boemicale) a Lidmaň německou (Lidmans t h e u t u-nicale), jejíž rychtář má německé jméno Nikel.56) Ale ani přívlastek „německá" nezaručuje sám o sobě národnosti německé. Z 15 osedlých v Markvarci jedině Otmar a Olrich mohou býti považováni za Němce, kdežto 9 má jména vysloveně česká (4 jména jsou indiferentní).57) Ovšem