str. 185
nisací na půdě původně zalesněné, mají tvar obyčejně kruhovitý, takže vesnické dvorce stojí v kruhu kolem návsi; odtud jejich jméno Okrouhlice.67) Mnoho menších vsí v okolí pelhřimovském má takový tvar, někdy ideálně dokonalý (Lipice, Proseč u Křemešníka, Radňov, Stanovíce, Těšenov), jindy méně pravidelný, ať vlivem terrainu nebo změn způsobených časem. Často ovšem, hlavně působením terrainu, jest půdorys dosti nepravidelný (t. zv. vsi hromadné, Haufendörfer), ale nikdy ne tak rozdrobený ani roztažený jako u německých osad v pohraničním území kolonisačním.
Docela jiný je tvar osad, jichž vznik můžeme také z jiných důvodů klásti do XIII. stol. Lze u nich rozeznávati dva hlavní typy:
a) typ ulicovitý (Strassendorf), vznikající položením dvorů rovnoběžně po obou stranách silnice. Má-li osada kostel, rozšiřuje se proň silnice uprostřed v malé náměstíčko, aby za ním pokračovala dále. Dokonalým representantem tohoto typu je (Dolní) Cerekev a nejstarší Pelhřimov (dnešní Žižkova, někdy Hrnčířská, v XV. stol. Česká ulice). Někdy rozšiřuje se však silnice rovnoměrně od počátku osady až do nejširšího středu, aby se dále zužovala znenáhla v původní šířku, takže střed osady tvoří náves tvaru více méně pravidelného kosočtverce. Toho typu jsou na Pelhřimovsku Lidmaň a Cejl,68) která nese ve svém jméně (= Zeile) označení svého půdorysu;
b) typ pravidelného založení, při němž usedlosti jsou seskupeny kolem pravoúhelníkovitého rynku. — Takový půdorys mají na Pelhřimovsku největší a pravděpodobně nejmladší osady: města (Červená) Rečice, Rychnov, Vyskytná a nejdokonaleji vyvinutý Pelhřimov — ze vsí (Nová) Cerekev, Rohozná a poněkud i Markvarec.
Zakládáním osad tohoto typu vyvrcholuje na Pelhřimovsku koncem XIII. a snad ještě na samém počátku XIV. století kolonisace na německém právu. Nebyla jistě provedena jediným aktem, nýbrž ponenáhlu, ačkoli o chronologii jejího postupu nelze při nedostatku historických zpráv říci nic určitého. Možno tedy vysloviti pouze domněnky, podle postupu německé kolonisace v nejbližším sousedství. První datum, udávající nám zasažení ne-li už německé kolonisace, tedy aspoň německého vlivu na Pelhřimovsku, je rok 1203 jménem vsi Rynarce. Do té doby možno asi též klásti příchod německých horníků na sousední Jihlavsko, kde už před r. 1228 zakládají nové německé město Jihlavu.69) Německými osadníky zalidnili své pozemky také už před r. 1252 klášterníci želivští a jejich příkladu následovali toho roku i kanovníci vyšehradští, odevzdavše
67) Srov. o nich Wilhelm Friedrich, Die historische Geographie von Böhmen 141 n.
68) A. M e i t z e n a podle něho Wil h. Friedrich 141, považuji vsi hromadné, ulicovité a silnicovité za starši nežli okrouhlíce. Ze tento názor nelze generalisovati, ukazuje tvar vsí výše uvedených, které beze vší pochyby vznikly aspoň teprve, ve stol. XIII.
69) R. 1228 byl už v Jihlavě založen klášter Dominikánů (Analecta ord. Praed. I. Romae 1892, str. 460 podle rukopisné kroniky kolínského konventu sv. Kříže z r. 1750, která však čerpala „ex documentis de veteri tabulario conventus Coloninsis depromptis." Viz M. Jakubiek a, Příchod a počátky řádu dominikánského v našich vlastech. Sborník hist. kroužku XVII. 1916, str. 216). Poněvadž řád dominikánský byl řád žebravý, byl svou existencí vázán na živá střediska obcí městských. V Jihlavě vznikl tedy pravděpodobně velmi záhy po založeni města.
